Apokalyptický rozjezd epidemie bezpochyby zavinila vláda svými špatnými rozhodnutími. Teď se je však snaží napravit a nařízená pravidla jsou zjevně rozumná. Snaží se zbrzdit infekci a při tom nezpůsobit klinickou smrt celému hospodářství.

Pro mnoho lidí, zejména živnostníků, restauratérů, hoteliérů a všech jejich zaměstnanců je to tvrdé a bolestné. Pro kumštýře strašlivé. Spousta lidí si klade otázku: Proč bych teď měl věřit vládě, která se chovala jako malé dítě a při tom mluvila se mnou jako s malým dítětem? Navíc těm, jejichž hospodářské existence je ohrožena, pomáhá často pozdě a nedostatečně.

Chraňme se, i když budou čísla nemocných klesat

Jediný způsob, jak zachraňovat lidské životy, je dodržovat všechny nouzové příkazy a zákazy. A klidně si i něco přidat. Lepší nosit roušku i venku, než ji nenosit. Jenže z čísel je patrné, že lidé to nedělají. Jejich nespokojenost, naštvanost a netrpělivost je naprosto pochopitelná. Přes to smrtelně ohrožuje jiné, zranitelnější.

Celé je to smutné a stresující. Dovolme si na závěr malou nadsázku. Jak se zdá, výzvy lékařů a politiků zatím nefungují, jak by měly. Možná by je mohla nahradit jiná, účinnější komunikace: „Přátelé, jste slušní, rozumní lidé, přeci se nebudete chovat jako Kalousek!“