Baťa nechal postavit nemocnici, o které se mnohým ani nesnilo

Nemocnice byla vymyšlena jako pavilonová.

Nemocnice byla vymyšlena jako pavilonová. | Foto: se svolením Krajské nemocnice T. Bati

Galerie Dalších 18 fotografií v galerii   >

Chceme vybudovati Závodní nemocnici ve Zlíně, který má bude mít v nejbližší době 20 tisíc obyvatel. Hledáme primáře mladého, energického lékaře s nejlepšími chirurgickými, gynekologickými a roentgenologickými znalostmi, který je zároveň schopen vybudovati moderní závodní nemocnici s veškerými vymoženostmi dnešní doby. I tento inzerát podaný firmou Baťa stojí na počátku stavby nemocnice ve Zlíně, která ve 20. letech v mnohém předběhla svou dobu.

Letos si ve Zlíně připomínají 95. let od chvíle, kdy byla otevřena hlavní budova a dva pavilóny. Přední český průmyslník Tomáš Baťa totiž dobře věděl, že je potřeba zajistit kvalitní zdravotnickou péči nejen pro tisíce pracovníků, které ve svých továrnách a dalších provozech zaměstnával. Sedl si proto s architekty v čele s Františkem Lýdie Gahurou a primářem Bohuslavem Albertem. Výsledkem je počin, který z části stojí ve Zlíně dodnes.

Vila Stiassni
Brněnská vila rodiny Stiassni: Postavení majitelů bylo znát na první pohled

Nemocnice byla navržena ve stejném funkcionalistickém stylu jako tehdy celý nově budovaný Zlín – tedy v kombinaci červených cihel a světlešedého betonu. Vše nezakryto fasádou a zároveň zasazeno do zeleně.

Jen dva lékaři pro všechny

Od roku 1900 působili ve Zlíně jen dva lékaři, byli to Leopold Král a Rudolf Gerbec. „Doktor Král vykonával praxi praktického lékaře a pracoval pro Okresní zdravotní pojišťovnu. Doktora Gerbece si za osobního lékaře vybrala rodina Baťova,“ konstatoval na základě svého bádání Jiří Bakala, který se zaměřil na zpracování historie zlínské nemocnice.

Vila Vlasty Buriana stojí v Praze na Hanspaulce
Vlasta Burian si užíval luxusu na pražské Hanspaulce. Jeho kuchyň byla skvostem

Na tehdejší dobu a skutečnost, že ve 20. letech 20. století měl Zlín přibližně pět tisíc obyvatel, nebyli pouze dva lékaři zase tak výjimeční. Baťa měl ale daleko větší plány. Proto se pustil do velkolepého díla. Začalo se stavět na jaře roku 1927 a už na podzim byla otevřena hlavní budova a dva pavilóny. První pacient byl přijat 21. listopadu. Kdo to byl a proč byl v nemocnici ošetřen, to už se ale neví. Do roku 1935 vzniklo 14 pavilonů. Podle archivním záznamů tehdy měla nemocnice 300 lůžek a pracovalo v ní asi 40 lékařů. V roce 1938 byly postaveny Domovy pro přestárlé a v roce 1940 byla vybudována nová porodnice. Pak se budovalo až po válce.

„Baťova nemocnice se stala naprosto jiným léčebným ústavem, odlišným od všeho, co v tehdejší republice převládalo. Byla zřízena ze soukromého kapitálu majícího vlastní správu a sloužícího především zaměstnancům firmy Baťa a obyvatelům nejbližšího okolí. Nemocnice byla postupně pro své postavení, vybavení, organizaci a výsledky pokládána za jednu z nejlepších nejen v Československé republice, ale i ve střední Evropě,“ uvedl Bakala.

Vila, kterou postavil architekt Ladislav Žák pro režiséra Martina Friče, stojí v pražských Hodkovičkách. Připomíná bílou loď pevně ukotvenou ve svahu nad Vltavou
Vila Lídy Baarové vypadá jako loď. Opravdovým domovem se ale pro ni nestala

Jak známo, Tomáš Baťa včetně jeho následovníka J. A. Bati, se jezdil inspirovat do světa. Informace pro stavbu zlínské nemocnice proto čerpali z americké Mayo Clinic, která patřila mezi absolutní světovou špičku.

Vybrali jsme pro vás

Zprávy odjinud