Moravské zemské muzeum a jeho Centrum slovanské archeologie vyzývá občany ke spolupráci na vědeckém výzkumu, jehož cílem je porovnání vzorků DNA žijících obyvatel Slovácka a DNA kosterních pozůstatků nalezených na raně středověkém pohřebišti na výšině svatého Metoděje v Sadech. „Jde především o muže, nositele příjmení, o němž se v obci traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti," vysvětlil vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Příjmení Raštica údajně pochází od knížete Rostislava

Jedním z takových může být i příjmení Raštica z Buchlovic, o němž se vykládá, že má spojitost s moravským knížetem Mojmírem II. a Rostislavem, od nějž je jméno odvozeno. „Můj tchán už před několika desetiletími tvrdil, že jeho příjmení napovídá příbuzenské spojení s velkomoravským knížetem Rostislavem," potvrdila existenci těchto domněnek i v samotném rodě Rašticů Blanka Rašticová. Podle pověsti, která však nemá žádné historické podklady, se dcera Mojmíra II, dle některých verzí dcera Rostislava, provdala za muže z Buchlovic. Ten přijal jméno Raštica. Nastínění těchto možností se objevuje v dílech dějepisce Františka Palackého a archeologa Františka Přikryla, kde se spojení objevuje poprvé.

Z obce Roštín na Hané údajně přišli Rašticové

Podle jiných je však pověst až novodobého původu a její vznik se pojí právě se jménem Františka Přikryla, který tuto hypotézu uveřejnil v roce 1905. Historik Alois Kučík považoval toto spojení za nepravděpodobné. „V Buchlovicích se jméno Raštica objevuje ponejprve ve farní matrici oddavkové dne 15. listopadu 1676," napsal Kučík ve svém spise Rod Rašticů z Buchlovic. Rašticové tak do Buchlovic pravděpodobně přišli až po třicetileté válce. „V Buchlovicích patří Rašticové k rodům novějším, přišlým až po třicetileté válce, kdy se Buchlovice hodně vylidnily. Podle první zprávy o Rašticích mohli přijít z okraje Hané, z Roštína," uvedl historik a místostarosta Buchlovic Bořek Žižlavský.

Původ jména pomůže odhalit test DNA

Zda jde pouze o romantickou pověst, nebo jsou Rašticové skutečně potomky velkomoravského knížete, může zjistit právě výzkum DNA. „Mužští příslušníci mé rodiny o projektu vědí a určitě se některý z nich do něj zapojí," řekla Rašticová.

Odběry vzorků slin se uskuteční v Centru slovanské archeologie v Uherském Hradišti v pondělí 7. prosince od jedné do šesti večer, ve středu 9. prosince od osmé hodiny ranní hodiny do jedné odpolední a v sobotu 12. prosince od devíti do čtyř odpoledne.

Autor: ANDREA GABRIELOVÁ