„Máme už za sebou veletrh hraček, košer snídani, na které jsme seznámili lidi s židovským jídlem, pro školy projekci filmu Chlapec v pruhovaném pyžamu s následnou výstavou. Čekají nás ještě dvě odborné přednášky na téma židovská mystika a její specifika a o židovském osídlení," vypočítala jedna z organizátorek Denisa Danielová. Košer snídani si v půli listopadu nenechala ujít Monika Žáčková z Pašovic.

„Tato kultura mě velmi zajímá a chtěla jsem doslova nahlédnout pod pokličku. Celá snídaně byla báječná, určitě přijdu i na další akce," potvrdila účastnice. Celá akce kromě osvětového charakteru i pomáhá. Výtěžek z prodejního veletrhu hraček, celkem 2260 korun, putoval do Nadačního fondu obětem holocaustu. Zbývající hračky, které jim v průběhu měsíce října přivezli obyvatelé města, a které se neprodaly, chtějí v prosinci rozvést do azylových domů.

„Byť nikdo z nás není Žid, bereme naši akci jako projev úcty k židovskému obyvatelstvu, které před 2. světovou válkou tvořilo nedílnou součást Uherského Brodu," dodala Denisa Danielová. Projekt získal podporu Nadace O2 v programu SmartUp. Ten má za úkol oživovat zajímavé nápady mladých lidí do 26 let. Jak potvrdila Denisa Danielová, uvažuje parta realizovat další nápad. „Tentokrát bychom se věnovali historii města," dodala. Patronem a podporovatelem aktivit měsíce židovské kultury je starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar, který potvrdil, že některou z akcí určitě navštíví.

„Je důležité si připomínat to, co bylo v našem městě kdysi součásti každodenního života, protože židovská komunita v Uherském Brodě byla velmi významná a početná. Nebýt druhé světové války, která násilně tyto tradice přerušila a téměř úplně vyhladila židovské obyvatelstvo, vypadal by pravděpodobně Brod dnes jinak. Jednak co se týká složení obyvatelstva, ale také náboženského vyznání, památek i architektury," řekl uherskobrodský starosta. Židovská komunita se nacházela především v Uherském Brodě, méně už v okolních obcích. Přestala existovat v roce 1940. Z bývalého ghetta v jihovýchodní části hrazeného města se dodnes dochovaly pouze dvě budovy, stará i nová synagoga i ortodoxní modlitebna v ghettu byly zbořeny. Přestože část židů přežila, po válce se do Uherského Brodu nevrátili a odešli do zahraničí.

Na území někdejšího okresu Uherské Hradiště se nacházejí dva židovské hřbitovy, jeden je v Uherském Brodě a druhý v Uherském Ostrohu. Na židovském hřbitově v Uherském Brodě se nachází přes 1000 náhrobků, z nichž nejstarší je ze 17. století, a památník obětem holocaustu. V Uherském Ostrohu, stejně jako v Uherském Brodě, je hřbitov chráněnou kulturní památkou. Bývalý židovský hřbitov v Uherském Hradišti zanikl po roce 1514, nový hřbitov z roku 1879 zničený nacisty dnes připomíná pomník.

V rekonstruované synagoze v Uherském Hradišti, která byla postavena před 140 lety, je umístěna Knihovna Bedřicha Buchlovana (Knihovna BBB). Ta uskutečňuje po celý tento rok projekt Židovský rok v Knihovně BBB.