VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Základem sbírky Modrana jsou lebky beranů a koz

Modrá – Moderský rodák Jaroslav Šmíd a jeho manželka Jarmila vlastní trofeje devadesáti druhů dutorohých zvířat, ale i trofeje a shozy sedmadvaceti druhů parohaté zvěře žijící ve čtyřech světových kontinentech kromě Austrálie, kde se prý dutorozí nenalézali.

23.10.2010
SDÍLEJ:

Sběratel trofejí Jaroslav Šmíd s nerovnou trofejí srnce čtrnácteráka.Foto: Zdeněk Skalička

Co do počtu druhů dutorohých a parohatých trofejí patří soukromé sbírky Šmídových k nejpočetnějším nejen v České republice, ale i v Evropě. Příslušníci Hubertova cechu – myslivci, ale i další návštěvníci Archeoskanzenu v Modré, kteří se do 29. října nechají zlákat prohlídkou tamního knížecího obydlí palácového typu, se mají nač těšit. V samostatné expozici tu mohou ze sbírky Šmídových zhlédnout šestatřicet trofejí a shozů parohaté zvěře a exemplářů dutorohých.

„Letos jich je jich tu méně než třeba v roce 2008, kdy jsme knížecí palác skanzenu zaplnili více než stovkou trofejí parohaté zvěře. Přesto tu návštěvníci a milovníci přírody uvidí třeba raritní trofej nerovného srnce čtrnácteráka, kterou jsem koupil v aukci, paroží nerovného dvacateráka jelena, uloveného v Rakousku v roce 1920, ale také trofej sambara indického, dovezeného k nám přes Anglii,“ vyjmenovává vystavené exempláře Jaroslav Šmíd.

Sběratel trofejí se pochlubil i dalšími unikáty ze své sbírky, které ve svém někdejším rodišti vystavuje. Kupříkladu parožím daňka, jehož lodyhy jsou značně rozeklané, nebo parohy soba karibu. Paroží u tohoto druhu jelenovitých není pouze výsadou samců. Paroží má i samice. Je však mnohem kratší a slabší. „Široká myslivecká i nemyslivecká veřejnost si může v paláci skanzenu prohlédnout shozy jelena lesního a virginského, daňka a losa, ale i roh kozorožce horského, které jsme umístili na stoly, aby se i děti naučily poznávat, jaký je rozdíl mezi parohem a rohem,“ vysvětluje vášnivý sběratel trofejí Jaroslav Šmíd.

Netajil se tím, jak snadno se před sedmi lety dostal k prvním exponátům své sbírky. „Jejím základem byly lebky beranů a kozy mnou vypreparovaných. Preparaci jsem si poprvé vyzkoušel na lebkách beranů a kozy od Lanšperků z Boršic, teprve pak přišla na řadu trofej muflona. Sbírku jsem pak začal rozšiřovat o vzácné exempláře trofejí z různých zemí,“ vzpomíná Šmíd. Sběratelství trofejí je pro něj nikoliv jen koníček, ale velkým koněm, který je náročný na čas i finanční prostředky. Tak třeba trofej dutorohé zvěře kupované na aukcích nebo přes internet přijde na čtyři, ale i sedmnáct tisíc korun.

Mezi nejvzácnější exempláře Šmídových patří vidloroh americký, jediný z dutorohých své rohy shazuje. „Lidem, kteří mé výstavy na Modré nebo v Chropyni navštívili, už nebudou cizí názvy jelenů muntžak, sambar, axis, wapiti či milu, stejně jako dutorohé antilopy trpasličí, kudu velkého, kudu bonka, sajgy či impaly,“ míní Šmíd, civilním zaměstnáním inspektor ministerstva obrany státního a technického dozoru na tlakové zařízení. Odmítl uvést město či obec, kde se bude v nejbližší době prezentovat trofejemi dutorohých a parohatých, stejně jako neprozradil, kde je má v době mezi výstavami uloženy.

„Na tyto otázky dám následující odpověď. Trofeje skladuji v jedné blíže neurčené místnosti. Nechci to zakřiknout, ale v plánu mám řídit expozici parohatých a dutorohých na zámku jednoho hraběte na severní Moravě. Mým cílem je, aby ta expozice byla určena i nevidomým lidem,“ plánuje Šmíd.

Autor: Zdeněk Skalička

23.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Po srážce tří aut u Vlčnova skončila dvě v příkopu.

Po srážce tří aut u Vlčnova skončila dvě v příkopu

Restaurování letadla TU-154 M v leteckém muzeu v Kunovicích.
19

Naganský expres skládají v Kunovicích znovu do kupy

Zakladatel festivalu Popelka: Fašančárský dvojkrok má rytmus jako lidské srdce

/ROZHOVOR/ - Na počátku festivalu byli dva Popelkové. Ve Strání ani nemůže jít o žádné jiné příjmení, a dokonce oba muži se jménem Pavel. Ti se u slivovice dohodli, že by mohla vzniknout akce oživující tradici fašankových obchůzek a zvyků s tím spojených. Etnograf, bývalý ředitel brodského Muzea Jana Amose Komenského a jeden ze zakladatelů festivalu popsal jeho vznik.

AKTUALIZOVÁNO

Česnek ze všech úhlů pohledu propírali v Buchlovicích

Buchlovice – Na sto pěstitelů česneku z České republiky, kteří svou produkci využívají k tržním účelům, ale také na slovo vzatých odborníků, jenž česnek znají jako nikdo jiný, si dalo v úterý v Buchlovicích dostaveníčko na V. celonárodním semináři s přiléhavým názvem O česneku.

VIDEO: Jsme jako na Titaniku, říkají adeptky na Českou Miss

Luhačovice - Česká Miss by měla být především osobnost. A není snadné takovou najít. Zajímavých dívek je totiž spousta. Mnohé ale svůj šarm teprve hledají. Navíc jim do toho štěkají čivavy…

Čaje před pátou v Hradišti přiblíží 760letou historii královského města

Uherské Hradiště - První z cyklu besed s názvem Čaj před pátou, který k oslavám 760. výročí města Uherské Hradiště vytvořili vzájemnou spoluprací Region Slovácko, Slovácké muzeum a Slovácké divadlo, začne ve čtvrtek 23. února od 16. 30 hodin v hradišťské komunitní kavárně Cafe 21 v prostorách tamní Jezuitské koleje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies