Zabloudil do Chřibů medvěd?
Osvětimany – Informace o výskytu medvěda v lese nedaleko Osvětiman rozproudila debatu mezi myslivci, lesáky i obyvateli regionu. Podle očitého svědka se tam totiž před několika dny měl pohybovat huňáč běžící v těsném závěsu za skupinou divočáků.
Pavel Bohun
Diskutovat (1) 3.9.2010 15:03 aktualizováno 3.9.2010 18:08
Vyznavači Hubertova cechu tvrdí, že potkat v lesích pod Buchlovem či v Bílých Karpatech tohoto predátora teoreticky možné je. Na vlastní oči jej ale na Slovácku dosud spatřil málokdo.
„Ano slyšel jsem to. Před pár dny mi jeden místní člověk tvrdil, že viděl za stádem černé zvěře pádit huňatou šelmu. Já jsem ji ale neviděl, takže nemůžu říct, jestli šlo zrovna o medvěda,“ sdělil Slováckému deníku ředitel lesního družstva v Osvětimanech Miroslav Struha. Pochybnosti o identitě zvířete neskrýval ani hospodář tamního mysliveckého sdružení Josef Magdálek.
„Nevěřím tomu, že šlo o medvěda. Při veliké rychlosti, kterou se černá zvěř přesouvá, si lze snadno větší kusy splést s něčím jiným. V poslední době se v osvětimanském polesí pohybují z Kyjovska zatoulaní mufloni. Lidé je u nás neznají a mohou je v šeru lehce zaměnit za jiná zvířata,“ konstatoval Magdálek.
Jednoznačně záporné stanovisko zastává starosta Osvětiman Josef Bartoněk. „To snad nemyslíte vážně, že by to mohl být medvěd. Podle mého soudu jde o nějaký omyl,“ tvrdí. Dřívější výskyt huňáčů v lesích Chřibů nepotvrzují ani četné trofeje z honů středověkých hradních pánů na Buchlově či na zámečku v Buchlovicích, přestože jedna medvědí tam k vidění je. „Jde ale o kůži medvěda karpatského, která byla v minulosti přivezena na hrad zřejmě až z Transylvánských Karpat,“ upřesnil kastelán Buchlova Rostislav Jošek.
Jedinou odpovědí na otázku, odkud by se do zdejších končin mohl medvědí jedinec zatoulat, je jeho náhodný přesun ze Slovenska. Nepřímých důkazů o tom podle předsedy mysliveckého spolku okresu Uherské Hradiště Karla Blahuška, byla nashromážděna celá řada. „Stopy medvědů byly zjištěny na Javořině i v okolí Komně. A i když to nelze brát jako argument, možnost jejich výskytu existuje i v případě Chřibů. Šlo by však o velmi vzácnou výjimku související s jejich přemnožením na Slovensku,“ poznamenal Blahušek.
Medvědi, podle ochránců přírody nejsou běžně nebezpeční, zaútočit mohou pouze při bezprostředním setkání s člověkem a následné dezorientaci. Mají však svůj obranný instinkt a většinou lidem z cesty uhnou. Poslední doložené pozorování medvěda v regionu bylo zaznamenáno v červnu 2005 nedaleko Bojkovic v bělokarpatské lokalitě Krhov-Bzová, kde se zhruba 80kilogramového huňáče podařilo nafilmovat nimrodovi z Bojkovic Karlu Horalíkovi při čekané na divočáky.
Nejbližší oblastí s vysokým výskytem volně žijících medvědů hnědých ve volné přírodě je Tatranský Národný Park na Slovesku. Pohybovat by se tam v současnosti mělo 700 až 900 těchto šelem. Přesný počet tam však má určit až jejich sčítání, které začalo letos a skončit má až v roce 2014.





















