„Když mi bylo deset roků, přijali mě mezi sebe staroměstští skauti. O čtyři roky později jsem začal koketovat s turistikou a při cestách přírodou jsem začal pořizovat černobílé fotografie s mým prvním a stařičkým fotoaparátem značky Ikonta Zeis," vzpomíná Vojtěch Rosůlek, dlouholetý člen Klubu českých turistů (KČT) Uherské hradiště.

Ve svém archívu má tisíce černobílých fotografií z turistických túr nejen v naší vlasti, ale i v zahraničí. Majitelé šestnácti ročníků kalendářů s názvem Chřiby, které vydal KČT Uherské Hradiště, mají kompletní pamětihodnosti chřibské přírody ve fotografiích. V kalendářích jsou ale snímky objektů a lokalit, které tam už dnes ani nejpozornější turista nenajde.

„Moje vášeň pro turistiku a fotografování na túrách je pověstná, ale přesto existuje mnoho míst, o kterých už dnes vím, že je kvůli svému věku i zdravotnímu stavu nikdy neuvidím," realisticky přemýšlí nestor slováckých turistů. Je si dobře vědom, že za jeden život, byť ten jeho je o něco delší než průměrný život českého člověka, se všechno nedá stihnout.

Sžírat věkem se ale Vojtěch Rosůlek nenechá. Když mu to zdraví jen trochu dovolí, rád zavítá na tu či onu turistickou akci a pozdraví se se svými kamarády, s nimiž po turistických trasách šlapával pěšky nebo do pedálů svého kola.

Počátkem třetí lednové dekády si nenechal ujít 35. ročník putování kolem Břestecké skály. „Moc mě mrzelo, že jsem po nedávné vážnější nemoci letos nemohl vyrazit na jednu ze tří tras. Ještě před pěti lety jsem před příchodem prvních turistů ke sportovní hale v Břestku vystoupal tou nejstrmější trasou k hradu Buchlov a vrátil se zpět," zalistoval v paměti Vojtěch Rosůlek.