VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vládu ve Vlčnově převzal nový král, slíbil moudré panování

Vlčnov – Tradičně velkou pozornost veřejnosti přitáhl vpředvečer jízdy králů ve Vlčnově obřad předání vlády králů. Ten v sobotu 25. května večer až po strop zaplnil nedočkavými návštěvníky sál místního Klubu sportu a kultury. Očekáváním to v něm těsně před osmou večerní hučelo, jako v úlu.

26.5.2013
SDÍLEJ:

Tradičně velkou pozornost veřejnosti přitáhl vpředvečer jízdy králů ve Vlčnově obřad předání vlády králů. Ten v sobotu 25. května večer až po strop zaplnil návštěvníky sál místního Klubu sportu a kultury.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Nervozita však necloumala pouze s patnáctkou legrůtů a budoucím králem, kteří se na oko v pohodě bavili u stolu plného vína, zákusků a vdolečků. Ti zasvěcení mezi přítomnými byli zvědaví také na to, jak se popasují se skladbou pořadu noví autoři jeho režie, etnografka Marta Kondrová spolu s folkloristou Davidem Pavlíčkem.

Krátce po osmé světla v sále zhasínají a na pódiu se ujímá slova moderátorská dvojice David Pavlíček a Martin Rezek.

„Největší pozornost se věnovala koním, kteří byli pýchou každého Vlčnovjana. Pacholci se o ně dobře starali, aby byli na tu slávu náležitě naparáděni a podkovy jim při jízdě náležitě zvonily, proto bylo ve Vlčnově zaměstnáno i několik kovářů, kteří se starali o podkutí koní," těmito slovy uvádí David Pavlíček na scénu dvojici kovářů, kteří se ve svém úvodním humorném vstupu snaží podkut neposednou kobylu.

Hned poté se publikum v sále dozvídá podrobnosti o původu jízdy králů a pozvolna je moderátory vtahováno do okolností jejího vzniku.

„Nejstarší popisy jízdy králů známe z 19. století od sběratelů a národopisců. Tu vlčnovskou jízdu králů popsal místní rodák a novinář Jan Janča v polovině osmdesátých let 19. století. A byl to právě on, kdo přivedl do Vlčnova významného malíře Jožu Uprku, kterého jízda králů nadchla natolik, že ji potom převedl na svá plátna," líčí Pavlíček a dodává, že svatodušní pondělí, později svatodušní neděle, byla dnem, kdy svobodná mužská chasa vyjížděla na opentlených koních se svým králem po vesnici.

Král se však od ostatních liší. Je oblečen do ženského obřadního kroje, stejně jako jeho pobočníci, avšak zatímco oni mají tasené šavle na jeho obranu, král má v ústech růži, aby nemohl mluvit a bylo tak zachováno jeho tajemství.

„Jízdu králů jezdí každým rokem jiný ročník mládenců. V tomto roce je to ročník 1995. I když už dnes nemusí odcházet na základní vojenskou službu, stále se jim říká legrůti," završuje Pavlíček své vyprávění. To už ale neohroženě pochoduje sálem patnáctka krojovaných členů královské družiny, aby se přítomným přestavili. Každý z nich hlásí do mikrofonu jednu ze svých naučených vyvolávek. „

Některé se dědí z generace na generaci, jiné však vznikají intuitivně doslova ze hřbetů jednotlivých koní, jako reakce na danou situaci," vysvětluje David Pavlíček a dává slovo jednotlivým jezdcům. Publikum reaguje velmi spontánně a podle vtipnosti vyvolávky, buď jen vlažně zatleská, nebo naopak s nadšením zabouří. To se stane i v případě vyvolávky Michala Mikulce.

„Eště néni jízda králů na konci a už nás fotijá Japonci. Na krála matičko, na krála," haleká Mikulec s fortelem a sál se smíchy otřásá v základech.

Po vyvolávkovém leporelu přichází na řadu představování děvčat ročníku 1995 v nádherných krojích, která chlapce doprovázejí na všech akcích, konaných v rámci jízdy králů. Na ně si moderátoři přichystali otázky, s tradicí přímo související. Za každou správnou odpověď dívky dostávají jednu krásnou lilii. Diváci je pak odměňují potleskem. Dívky na pódiu posléze střídají rodiče budoucího krále spolu s mladším bratrem krále Martinem, kteří se dostanou do křížové palby otázek moderátorů. Martin se nakonec stává jednou z hvězd večera, když na otázku, zda by se také jednou chtěl stát králem, bez váhání odpoví ano a vzápětí bezchybně odrecituje svou první vyvolávku: „Chci to říci dneska všem, proč bych se to bál, že můj bratr Ondřej Franta je vlčnovský král. Vyjé," křičí pisklavým hláskem do mikrofonů a publikum doslova bouří nadšením.

To už se však pomalu blíží velké finále sobotního večera, kdy maminka Ondřeje Darka Franty musí svého syna obléct, za pomoci Vlčnovských búdových umělkyň a děvčat ročníku 1995, do královského kroje. V té chvíli ztichlí diváci tak mají jedinečnou možnost spatřit jednotlivé fáze převlékání do ženského obřadního oděvu. Po několika minutách je v něm budoucí král připravený na převzetí své nové role. Tu mu osobně přichází předat dosavadní vlčnovský panovník Martin Matušík.

„Skončila doba panování mého, bez boje jsem se vzdal, předávám ti tíhu břemene svého, kéž bys i ty moudře panoval," vkládá po těchto slovech Martin Matušík královskou korunu na hlavu Ondřeje Darka Franty, který pak pronáší svůj královský slib: „Slibuji vám na korunu svoji, že budu moudře panovat nad písničkami tanci a vlčnovskými kroji."

Od jedné z krojovaných dívek pak převezme růži a s ní v ústech ho na ramenou odnášejí jeho pobočníci ze sálu. Musí se připravit na svoji královskou jízdu, která startuje už za několik hodin.

Autor: Pavel Bohun

26.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Slavnostní vyhlášení výsledků X. ročníku soutěže TOP Víno Slovácka 2017 v Polešovicích. Jedná se o regionální ocenění nejlepších vín Slovácka
AKTUALIZOVÁNO
33

Absolutním vítězem TOP Víno Slovácka 2017 je Jaroslav Vaďura

Dožínky Zlínského kraje 2017
AKTUALIZUJEME
31

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Pro lidi jsme mnohdy poslední záchrana, říká vedoucí Centra potravinové pomoci

ROZHOVOR/ - „Poslat je domů hladové nechci.“ Tímto citátem z Bible se řídí pracovníci Centra potravinové a materiální pomoci (CPMP) sv. Zdislavy Uherském Brodě, které provozuje tamní Oblastní charita. Vedoucím tohoto zařízení, jehož cílem je okamžitá pomoc sociálně slabým, je František Bílek. Ten vysvětlil okolnosti vzniku centra i náplň jeho činnosti.

Nově narozená miminka na Slovácku - 33. týden 2017

HLASUJTE V ANKETĚ, FOTOGALERIE / Díky vstřícnosti uherskohradišťské porodnice vám na našem webu přinášíme fotky dětí, které se právě narodily.

Stanislav Hofmann: Mrzí mě, že ze Sparty jedeme s prázdnou

ROZHOVOR/ - Hodně solidní zápas odehrálo Slovácko na pražské Letné. Bohužel, domů se svěřenci trenéra Levého vraceli bez bodového zisku. K vysněné remíze scházely doslova centimetry. Šest minut před koncem, po rohu střídajícího Sadílka, orazítkoval Stanislav Hofmann jenom tyčku sparťanské branky.

Amatérští výtvarníci si odskočili na týden malovat na Velehrad

Obrazy se dají prezentovat nejen v tradičních galeriích, ale ledaskde. O tom se mohli přesvědčit obyvatelé i návštěvníci poutního Velehradu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení