K Velikonocům, které nastávají čtyřicet dní po takzvané Škaredé středě, se váže řada náboženských tradic. V řadě kostelů bývá od Květné neděle, která předchází té Velikonoční, zakrytý kříž. „To je zvyk, který drží v některých kostelích regionu a v jiných ne. Například ve Štípě kostelníci kříž nezakryli,“ řekl biskupský delegát František Sedláček.

Zakrytí kříže, na kterém byl podle křesťanské nauky umučen spasitel lidstva, se podle něj koná jako symbol toho, že Ježíš se skryl do pláště, když jej chtěli kamenovat.

Zvyk pravidelně dodržují v kostele svatého Mikuláše ve Zlíně-Malenovicích. Letos výjimečně byl zakrytý i kříž v kostele Panny Marie Sněžné v Provodově, podle tamního faráře kvůli zážitku pro děti.

Většinou se ale kříže, svícny a další ozdoby oltáře odnášejí po večerní bohoslužbě na Zelený čtvrtek. Zpět se vrátí až při slavnosti vzkříšení v noci ze soboty na neděli. Od čtvrtka do soboty také podle tradice nezvoní zvony. Nahrazují je chlapci, kteří chodí po obcích s řehtačkami. Obyčejem bývá také omývání nohou při čtvrteční večerní bohoslužbě. „Je to na památku toho, že i Ježíš Kristus při poslední večeři omýval svým apoštolům nohy,“ uvedl kněz malenovického kostela Waldemar Grieger.

Pátek je pro křesťany dnem, kdy byl Ježíš ukřižován. Drží se přísný půst. Věřící se mohou už od čtvrtečního večera modlit v improvizované getsemanské zahradě. „Symbolizuje to bdění, přípravu a psychický tlak Ježíše před jeho zatčením,“ vysvětlil kaplan zlínského kostela svatého Filipa a Jakuba Michal Krajewski.

V tento den se konají také křížové cesty. „Na páteční večerní bohoslužbě se čte z Písma. Následují pašije, tedy zpráva o umučení Páně. Po nich se konají velké přímluvy například i za nevěřící. Následuje odhalení kříže,“ popsal vizovický farář Jan Kutáč.

Bílá sobota je ve znamení čekání na zmrtvýchvstání Krista. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. bdění u Božího hrobu. Například v kostele svatých Filipa a Jakuba drželo po celou uplynulou sobotu sobotu stráž u Božího hrobu 24 ministrantů. V krojích a s lampami v rukou se každou hodinu po dvou střídali u symbolického místa posledního odpočinku Ježíše Krista.

„Ministranti v kroji u Božího hrobu, to je u nás už sedmiletá tradice,“ uvedl dolněmčanský kostelník Jiří Hejda.

Bílou sobotou končí postní doba. Oslava vzkříšení a opětné zdobení svatostánků se koná před večerními vigiliemi. Ty už patří k oslavám zmrtvýchvstání, doprovázeným například nedělním svěcením pokrmů na konci bohoslužeb.

Anna Novotná, Pavel Bohun

Čtěte také:

Ministranti v krojích drželi stráž u Božího hrobu