A právě za symbolem pořadu, kterým je malířem Radkem Pilařem nakreslený chlapec Večerníček v čepici z novinového papíru, se kluci a holky vydali s programovým pracovníkem muzea Petrem Novotným a etnografkou Lenkou Vlkovou. Ta děti v muzejní kavárně provázela tvůrčí dílnou, v níž si vytvořily večerníčkové čepice z novinového papíru

V exkurzi po expozici, která v malém sále muzea vzdává hold jedinečnému fenoménu pohádkového Večerníčku, se děvčata a chlapci od Petra Novotného dozvěděli o historii animované tvorby pro děti, ale také jak se krok za krokem rodí animovaný film.

„Dětem i dospělým jsem vysvětlil a názorně ukázal, co je třeba úkolem filmové profese, a to ruchaře. Ten má ve filmu za úkol vytvářet ruchy a další zvukové efekty. K tomu využívá třeba kus plechu, hudební nástroje či jiné předměty," prozradil Petr Novotný.

Nosným tématem v expozici byly prožitek, dotek dětského světa a fantazie, ale také důležité informace k pozadí tvorby Večerníčků, které už přinesly více než 300 seriálů pohádek z dílen českých autorů. Do vesmíru se Večerníček jako Krteček nedostal, ale má tam svoji planetku s číslicí 33377.

Na památku si děti odnesly ze Slováckého muzea Zvídálkův úkolníček. V něm mohou doma najít na dvou obrázcích pět rozdílů, hledat nepřetrženou filmovou cívku, spojit večerníčkovské dvojice nebo doplnit jména kamarádů Pata a, Edudanta a, Jáju a, či Křemílka a…

„Na akci Zvídálkové, vzhůru do muzea, jsem přišla se svým bezmála osmiměsíčním Toníčkem a jedenáctiletou Anežkou, protože jsme ještě neviděli expozici o Večerníčkovi. Na své si tu přišla zejména Anežka," svěřila se hlucká maminka Martina Braunerová.

„Já jsem si zkusila vyrobit animovaný film a vytvořila jsem si večerníčkovskou čepici a nechala se v ní vyfotit," nechala se slyšet Anežka.