Ve Břestku je letošní rok ve znamení práce a oslav

Naprosto spolehlivý údaj z jejího rodného listu hovoří o tom, že vesnice na úpatí Chřibů, jejíž součástí je místní část Chabaně, patří mezi nejstarší obce na Slovácku. Ve třech stovkách domů tu žije osm stovek obyvatel. V podchřibské oblasti se nachází sto rekreačních chat a kromě toho jsou v obci dvě zahrádkářské kolonie s šedesáti chatkami.

U příležitosti výročí se dvěma jedničkami v letopočtu na konci, jenž může většina z nás oslavit jen jednou za svůj život, se břestecký starosta Jindřich Krušina zamyslel nad nejdůležitějším milníkem v historii obce. „Významným krokem v novodobé historii, který přispěl k rozvoji obce, bylo v roce 1990 odtržení Břestku od Buchlovic,“ ohlédl se Krušina s radostí do nejmladších dějin vesnice. A byl to podle jeho slov čin velice důležitý.

„Zatímco při sčítání lidu v roce 1971 měl Břestek 970 obyvatel, v roce 1991 v něm žilo 600 lidí a dědina byla téměř na vymření. V obci bylo zakázáno stavět domy, vesnice se žádným způsobem nevyvíjela,“ řekl rozhořčeně starosta. Netajil se tím, že integraci s Buchlovicemi předcházelo v šedesátých letech minulého století sloučení Břestku s obcí Tupesy.

Za pravdu mu dal dlouholetý tupeský kronikář František Mikula. „Léta 1959 a 1960 byla velmi vzrušující, protože nadřízené politické i územními orgány vyvíjely tlak na sloučení Břestku s Tupesy. I přes nesouhlas občanů k tomu 1.ledna 1960 došlo,“ potvrdil integraci zmíněných obcí Mikula. Nesmyslnost druhé integrační vlny byla podle něj v tom, že Tupesy byly v červenci 1980 přičleněny ke Zlechovu a Břestek k Buchlovicím.

Avšak to nejlepší, čeho bylo v roce 1990 znovunabytou samostatností dosaženo je, že úsilí o nezávislost Břestecké spojilo, že se více mezi sebou poznali a vytvořili nesmazatelnou kapitolu historie obce. „Ta žije v Břestku díky někdejšího Klubu komunální kultury vedeného Františkem Malíkem a Petrem Stýskalem, agilním spolkům, a dnes Spolkem pro udržení tradic, jednadvacet let bohatým kulturně společenským životem,“ neskrýval radost zastupitel Květoslav Trávníček a prezident Spolku pro udržení tradic.

On i starosta Břestku připomenuli ještě další milníky v posledním dvacetiletí. Byl to třeba Večer gratulací k 850. jubilea první zmínky o obci, o deset let později další oslava výročí Břestku, a letos první pouť v jeho historii s programem Na Prádle a podtitulem Větrání krojů. Zúčastnilo se jí na šest stovek lidí.

„Za velmi význam krok v historii obce považuji letošní projekt s názvem S písní a tancem ze Selce do Břestku a zpět,“ potvrdil Krušina. Vznikl v rámci přeshraniční spolupráce a jeho nosnou myšlenkou bylo zřízení břestecké cimbálové muziky, která se v sobotu prezentovala na slavnostní akci v omlazené sportovní hale. V ní byly kromě její rekonstrukce zlepšeny tepelně technické vlastnosti. To vše za bezmála pět milionů korun. Více o rekonstrukci přineseme v příštích dnech.

870. jubileum obce bylo příležitostí k udělení sedmi cen obce a starosty Břestku. K jeho už šesti čestným občanům, kteří byli tímto titulem poctěni v minulosti, přibyli v sobotu manželé Marie a Antonín Gajdošovi z Velehradu a primáš Hradišťanu Jiří Pavlica.