Ivo Valenta se k výzvě postavil čelem. „Rád to přijímám za předpokladu, že se i Vy sám, pane ministře, budete na této finanční pomoci podílet. Pokud tedy i Vy přispějete ze svých soukromých finančních prostředků na rekonstrukci uherskohradišťské věznice, jsem připraven stejnou částkou pomoci já. Věřím, že bychom tak společně vyslali jasný signál, že nám skutečně jde o budoucí osud věznice, nikoliv jen politické zneužívání tohoto tématu," odpověděl jasně slovácký senátor.

Finančnímu vkladu směřovanému k záchraně chátrajícího areálu věznice se političtí vězni v regionu nebrání. „Vítáme příspěvek každého, kdo tak činí s dobrým úmyslem. Ale je otázkou, jestli znají alespoň hrubý odhad toho, co by to stálo," řekl Vladimír Drábek z uherskohradišťské pobočky Konfederace politických vězňů.

Anna Stránská ze spolku Memoria, jenž bojuje za rozumné využití věznice, tvrdí, že než se proinvestují stamiliony, bylo by zodpovědné zainvestovat do promyšlení záměru. „Iniciátorem a garantem by podle mě vzhledem k povaze objektu měl být stát, nejde přece o rekonstrukci sokolovny. Funkční by mohlo být vytvoření meziresortní odborné skupiny, která by se tématem intenzivně zabývala, vypracovala podklady a došla k možným vhodným variantám řešení.

„Poté je na řadě vypracování konkrétního projektu. Ten zkrátka neexistuje. A věřím, že na konkrétní projekt se už nějakými cestami finance najdou," řekla Deníku Anna Stránská.

Ministerstvo spravedlnosti již v únoru tohoto roku avizovalo v médiích, že se objektu bývalé věznice v Uherském Hradišti hodlá vzdát. „Postoj ministerstva v dané věci vychází z reálných potřeb resortních složek, dislokovaných v Uherském Hradišti, a možností, kterými disponuje," vyjádřil aktuální názor resortu spravedlnosti jeho mluvčí Jakub Říman.

Tento postoj posléze komentovala pro webový portál ceska-justice.cz předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Hana Kurfiřtová. „Pan ministr sice věznici respektive její rekonstrukci, na nic nepotřebuje a podle jeho mínění tedy ani zdejší soud. Nicméně zdejší soud shledává potřeby justice v celém jeho územním obvodu odlišně, vycházeje z potřeb veřejnosti a účastníků řízení, nejen z okresu Uherské Hradiště, vůči soudu samotnému, ale i z potřeb soudců a zaměstnanců soudu, ať už z hlediska bezpečnosti všech těchto osob, nebo samotného výkonu rozhodovací činnosti soudu," uvedla Hana Kurfiřtová. Do areálu uherskohradišťské věznice by měli 27. května zavítat místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem.

Vyjádření starosty Uherského Hradiště Stanislava Blahy

Chtěl bych, aby se situace trochu zklidnila. Z věznice v Uherském Hradišti se stala do jisté míry politická střelnice a to není dobře. Ministr spravedlnosti Pelikán v únoru řekl, že věznici jeho rezort nechce a dal najevo, že ministerstvo spravedlnosti na opravy kulturní památky nedá ani korunu. Tím se ale, mimo jiné, obrátil proti vlastním lidem - Okresnímu soudu Uherské Hradiště. Ten má k budovám dispoziční právo a některé části věznice využívá jako sklady na písemnosti. Věří, že se jednou do komplexu přestěhuje. Objekt ale nezačal chátrat před rokem, k zániku pomalu spěje od roku 1962. A najednou, krátce před volbami, se začnou politici předhánět, kdo toho více pro věznici udělá nebo udělal? Muzeum totality tam vznikne tak jako tak, i bez ministrů nebo kohokoliv jiného. To není žádný nový nápad. Je to naše morální povinnost, která věznici provází od dob, co odtud odešel poslední vězeň. Daleko důležitější je udělat všechno pro to, aby komplex dále nechátral a byl využíván. Myslím si, že tento areál musí sloužit lidem. Já jsem pro převod části věznice, ve které by vznikl památník totality, na město. Pro zbylou část by mohl najít uplatnění právě stát. Například pro své instituce sídlící ve městě v nevyhovujících podmínkách, ať už je řeč o zmíněném okresním soudu, nebo třeba o finančním úřadu.

Věznice v Uherském Hradišti má za sebou pohnutou historii. Justiční palác s věznicí byl vybudován v letech 18921927. První političtí vězni trávili v jejích celách své tresty už v počátcích Českoskoslovenské republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav. Procesy následující po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila pro potřeby správy SNB.

Anketa není časově omezena. Hlasovat můžete 1x za 15 minut z jedné IP adresy