„Těch v loňském roce do opevněného hradiska zavítalo na čtyřicet tisíc. O sedm tisíc víc jich skanzen navštívilo v roce 2007. Ačkoliv návštěvní sezona začne až v dubnu, pro předem ohlášené skupiny návštěvníků je brána skanzenu otevřená,“ potvrdil jeho správce Lubomír Sláma.

Na některých objektech slovanského hradiště dojde podle něj k výměně nebo opravě rákosových střech a částečné renovace se dočká i oplocení. „Kompletně je potřeba vyměnit jednoduchou palisádu vedoucí od dvouvěží se vstupní bránou směrem k roubené zemnici. Palisáda se místy začíná bortit,“ ťala do živého průvodkyně skanzenem Renata Hrabalová.

V nevyhovujícím stavu je i venkovní pódium. „V dolní části skanzenu, ve směru od strážních věží k zemnicím, vybudujeme letos takzvaný Christianův val, který byl kdysi objeven ve Staré Městě. Bude to hradba se zdvojenou palisádou ve tvaru cimbuří. Do valu bude zabudováno nové pódium,“ vysvětlil starosta Modré Miroslav Kovářík. V průběhu letošního roku by podle něj, Luďka Galušky z Moravského zemského muzea v Brně a Miroslava Vaškových ze Slováckého muzea, mělo vyrůst v západní části skanzenu Ústředí duchovního dědictví Velké Moravy.

„Bude to replika bývalé školy písemnictví z 9. století, která byla v té době podle archeologických nálezů v Uherském Hradišti-Sadech. Sedm metrů vysoká srubová stavba se šindelovou střechou palácového typu ve tvaru písmene L, o délce 35 metrů a šířce13 metrů, bude stát v místech, kde byla v minulých letech políčka pro pěstování starých plodin,“ přiblížil napodobeninu někdejší rezidence. Ta ve skanzenu by měla lidem přiblížit, jak a čím se v 9. století psalo, jaké zázemí měli v tehdejším objektu palácového typu písmáci, jaké v něm byly učebny a podobně.

Další stavbou, která bude na zmíněnou stavbu úzce navazovat, bude kamenné baptisterium o průměru čtyři metry. V ní se lidé dozvědí, jak ve druhé polovině 9. století probíhal křest. „Protože je v současné době ve skanzenu nedostatek sociálních zařízení, bude vybudováno ve srubové stavbě nad palácem. U stávajícího knížecího obydlí palácového typu přibude dvanáctimetrová strážní věž. Do necelých pěti metrů bude z hrázděného kamenného zdiva,“ prozradil Kovářík. Ve spodní části bude podle něj dobová strážnice se zbraněmi, otrockými a vězeňské okovy a dalším vybavením. Z vyšších pater bude výhled na celý skanzen, rybníky pod ním a bývalý velehradský klášter s bazilikou.

„Stávající zahradní či zelený domek bude stylově upraven na depozitář a skladovací prostory. Vedle něj bude vystavěna kovárna, v níž bude před zraky diváků pracovat umělecký kovář. Výrobu předmětů z období Velké Moravy bude ale předvádět ve stávající kovárně v řemeslnickém areálu,“ naznačil budovatelské záměry Kovářík.

Na vybudování nových objektů obdržela obec osmnáctimilionový grant z Regionálního operačního programu Střední Morava, což činí 85 z celkových nákladů. Zbytek uhradí obec z vlastního rozpočtu a ze sponzorských darů.

„V knížecím obydlí palácového typu hodláme v červnu otevřít výstavu, která připomene návštěvníkům skanzenu sté výročí od odkrytí základů kostelíka na Modré doktorem Janem Nevěřilem. Chceme na ní lidem ukázat archeologické nálezy ze starších výzkumů, ale i ty z posledních deseti let,“ potvrdil archeolog Slováckého muzea Miroslav Vaškových. Jedním dechem dodal, že výstava bude dílem Moravského zemského muzea v Brně, Slováckého muzea, obce Modrá a archeoskanzenu.