„Zpracování projektu na sanaci krovu a statické zajištění památkově chráněného domu číslo popisné 118 – muzeum keramiky – si vyžádalo 95 tisíc korun. Restaurátorských prací se dočkala i jedna z nejstarších sakrálních staveb v obci.
Kříž v ulici Od Boršic z roku 1677 obnovil boršický kameník Vít Bilík, rodák z Tupes. Oprava kříže z hrubozrnného křemičitého pískovce přišla na třiašedesát tisíc korun,“ upřesnil starosta Tupes Oldřich Vávra s tím, že novou historickou povědomost o kříži, na němž není Ježíš Kristus, přinesli Blanka Rašticová ze Slováckého muzea a Jiří Čoupek, ředitel Okresního archivu.
„Společně rozluštili nápis, že nejde o morový kříž, jak je uváděno v některých pramenech, ale o kříž, který obci daroval probošt velehradského kláštera,“ vysvětlil starosta.
Kronikář obce František Mikula, který vloni vydal obsáhlou publikaci Z historie obce Tupesy, se však domnívá, že symbol je morovým křížem.
„Největší morové epidemie podle historických pramenů v naší oblasti byly v letech 1676 až 1720. Musíme předpokládat, že mor tedy zasáhl i naši obec. Kříž, který byl odhalen a vysvěcen v roce 1677, stojí nedaleko hřbitova, určitě morového. Proč byl postaven v těchto místech, nám není záhadou, protože vše vysvětluje autentický text, který je na tomto církevním symbolu vytesán v latině. V překladu: Svrchované velebnosti jest tento pomník postaven opodál hřbitova L. P. 1677,“ objasnil Mikula.
Zub času hlodal i na soše svatého Jana Nepomuckého, která stála Za Potokem blízko mostu v centru. Kromě data odhalení a vysvěcení v roce 1735 není podle kronikáře Mikuly o soše zmínka.
„Pískovcovou skulpturu, která byla ve velmi špatném stavu, jsme na žádost památkového úřadu nechali převézt k průzkumu do ateliéru restaurátora Jiřího Fialy ve Zbirohu. Je ke škodě věci, že se obec už dříve nezasadila o restaurování této památky. Ta už asi nebude moci být vrácena do exteriéru, aniž bychom ji nezabezpečili proti přímému působení povětrnostních podmínek,“ dodal starosta.