Jen ti, jejichž kroky kolem sklepa vedou kolem půl noci, tu a tam zaslechnou z jeho útrob zastřenou, ale velmi podivnou nadpozemskou hudbu. Nebo, že by to byly jenom jejich halucinace?

Protože mám v těsném sousedství sklepu zahrádku, na niž trávím přes den hodně času, zašel jsem si několikrát o půl noci ty tajemné zvuky poslechnout. Těm, kteří mně o nich zpravili, jsem musel dát za pravdu. Velehraďné si totiž už léta vyprávějí o tom, že sklep je ústím do vyzděné tajné chodby, vedoucí až k majestátnému hradu Buchlovu.

V ní má být údajně ukryto zlaté a stříbrné bohoslužebné náčiní, tedy svícny, monstrance, kalichy a dokonce i malý relikviář. Ukryli je tam mniši krátce po církevních reformách rakouského císaře Josefa II. Reformy neušetřily ani velehradský klášter, který byl v roce 1784 zrušen.

Po pokladu pátralo podle velehradských pamětníků hned několik skupin záhadologů a hledačů pokladů. Měli s sebou i psychotroniky, kteří potvrdili existenci ze sklepa vedoucí dlouhé chodby i uložených cenností. I archeologům ze Společnosti Archaia Olomouc, kteří už čtyři roky provádějí v historickém centru Velehradu záchranný archeologický výzkum, se ty zkazky o chodbě a pokladu zdály být podivné.

Přesto pozvali do lokality Na Hrádku dva muže s detektory kovů a požádali majitele tajemného sklepu, aby jim dveře otevřel. Ten se nejprve zdráhal, ale nakonec hledačům kovů, archeologům i mně, redaktorovi Slováckého deníku, vstup do sklepu umožnil.

Krůček po krůčku jsme postupovali za pomoci baterky sklepem, který byl plný pavučin. Sotva jsme ušli padesát kroků, ovanul nás těžký a chladivý dech země. Klenba sklepa nad našimi hlavami se snížila a my jsme se ocitli na pokraji pověstné tajné chodby.

V tom se před námi objevil jakýsi světelný kužel, přitahující nás hlouběji do nitra země. Po pravé straně chodby jsme spatřili několik truhlic, ale žádný z nás neměl odvahu ani jedno jejich víko nazvednout. Odvahu našel pětatřicetiletý hledač kovů. Z pootevřené truhlice vytáhl, jak jsme poději na faře zjistili, patenu, což je liturgická nádoba, která se v křesťanských církvích používá při slavení eucharistie. Ze sousední truhlice se najednou sesunula k zemi lidská kostra, zaprášená a ovinutá pavučinami. Světelný kužel, který nás přivedl chodbou k pokladu, se najednou ztratil a z hlouby chodby se ozvaly hrůzostrašné zvuky. Naše pátraní po pokladu bylo to tam. Byli jsme rádi, že jsme s pomocí špatně svítící baterky doklopýtali zaprášení a ovinutí pavučinami ke vchodu do sklepení.

O den později přizvali archeologové do sklepa odborníky. Ti, měli smůlu. Po třiceti krocích narazili na sesutou zadní stěnu sklepení. Tajná chodba k hradu Buchlovu i s klášterním pokladem v ní ukrytým zůstávají i nadále obestřeny tajemstvím. Ale na jaře příštího roku začnou archeologové po pokladu znovu pátrat.

Autor: Zdeněk Ente Skalička

Pozn. red.: Text je součástí silvestrovského vydání Slováckých novin a nezakládá se na pravdě