Slučovat obce? Slovácko říká ne

Ten pro zpravodajský server iDnes.cz uvedl, že stávající systém veřejné správy je složitý, drahý a neefektivní. Jeho Achillovou patou jsou prý vysoké náklady na administrativu. „Do budoucna proto Českou republiku rozhodně čeká změna sídelní struktury. Sloučit by se mohl obce, které k sobě mají geograficky blízko,“ zauvažoval Vlasák.

Tato idea však nadzvedla ze židle některé starosty na Slovácku. „Téměř celý český a moravský venkov je charakteristický tím, že zde žijí zdraví patrioti. Pokud by to dopadlo tak, jak si představuje europoslanec Vlasák, ovládla by nás města a politicky dosazení lidé. Jenže na venkově voliči hlasují pro lidi, které znají. V městech už je to volba stran,“ nechal se slyšet starosta Modré Miroslav Kovářík. „My jsme s minimem nákladů schopni udělat maximum. Oslovím důchodce, aby něco uklidili, kamarád František zase něco pomůže odvézt. Pod městem to však budeme platit natvrdo. Čím menší celek, tím více dobrovolné práce se odvede. A i výběrová řízení na venkově jsou za podstatně menší peníz,“ pokračoval Kovářík.

Že by slučování bylo pro velmi malé obce nešťastným řešením si myslí i starostka Hostějova, nejmenší obce v uherskohradiš ťském okrese, Antonie Vaculíková. „I když jsme už několikrát takové tendence měli, čím dál víc jsem přesvědčena, že by to bylo špatné. Nikdo by se o nás nestaral. Nejsme totiž Míkovice nebo Jarošov, ti jsou pod silným Hradištěm a možná se nemají zle. Ale která obec z našeho okolí by to zvládla? A že je administrativa nákladná? To nedělají malé vesnice, ale tam nahoře,“ tvrdí Vaculíková.

Kritici stávajícího systému poukazují také na fakt, že v České republice je zadlužená více než polovina vesnic. „To je proto, že investují prostřednictvím evropských peněz, které dostanou proplacené až zpětně. Obecní zadluženost je tedy fiktivní. Naopak městská zadluženost je realitou způsobenou aquaparky a podobnými nesmyslnými a nenávratnými investicemi,“ tvrdí starosta Modré Kovářík.

Vítěz komunálních voleb ve Strání Ondřej Benešík, který zastupuje Českou republiku ve Výboru regionů EU v Bruselu, shledává myšlenku integrace obcí jako logickou. „Vesnice o dvou stovkách obyvatel často na správu vynakládá většinu svého rozpočtu. To samozřejmě brzdí její rozvoj. Na druhou stranu každá obec má právo na svoji existenci a mělo by být na obyvatelích, jak se rozhodnou. Rozhodně by neměli mít obecní úřad patnáct kilometrů od domu, v tomto starosty chápu. Každá strana má svou pravdu, není to černobílý problém,“ myslí si Benešík, podle kterého integrace dobře zafungovala například v Nizozemí.

To Miroslav Kovářík z Modré si bere na paškál Dolní Rakousy, které vnímá jako odstrašující příklad integrace. „Před dvaceti lety jsme se tam jezdili učit, dneska se oblasti mimo Vídeň vysidlují. Nemají vlastní peníze, chuť a spolková činnost tam upadá. Je to pouze umělé uchopení politické moci na venkově,“ uzavřel Kovářík.

Svaz měst a obcí ČR už vydal prohlášení, ve kterém se ohrazuje proti nařčení, že se otevřeně zasazuje za slučování obcí. „Slučování je špatné slovo, je to spíše smlouva o spolupráci. Doporučuji podporovat dobrovolné sdružování za účelem výkonu některých agend, což by pro obce mohlo znamenat ekonomickou úlevu,“ zdůraznil předseda Vlasák.

V České republice je v současnosti 6244 obcí.