Seriál Deníku Z moravské kuchyně: Vánoční perníčky

Jaké recepty však používají mistryně tohoto oboru, s jejichž výtvory se můžeme setkat na jarmarcích a dalších akcích? Tady už se autorka těchto řádků setkala s problémem. Chtít na perníkářkách přesný recept, je stejně naivní jako si přijít do Karlových Varů pro návod na Becherovku. Recept je tajemstvím, který neprozradí ani svým nejbližším. A tak se od Silvie z Luhačovic dozvídám jenom to, že perníkový recept má od babičky a jeho složení neprozradila ani manželovi. Jedinou roušku tajemství poodkryje pouze v případě zdobící polevy, kdy používá bílek a moučkový cukr s pár kapkami citronové šťávy a k obarvení pak klasické práškové barvy. Paní Marie z Hluku, jejíž dózu s růžencem dostal při své návštěvě na Moravě papež Benedikt XVI., na otázku jaké těsto používá, odpovídá také stručně: „Na klasický staročeský perník.“ Hospodyňkám však radí, aby k umíchání těsta využívaly stejně jako ona domácí pekárnu. Největší tajemství pak obestírá použité koření. V obchodech se sice prodává už hotový sáček Medový perník, ale ten je pro všechny oslovené perníkářky tabu. Nedají dopustit na v hmoždíři čerstvě utlučenou směs anýzu, hřebíčku, nového koření, badyánu, skořice a dalších koření. Takové perníčky prý voní ještě po roce.

Nakonec mi štěstí přece jenom přálo a osvědčený recept jsem dostala od dobré ženy z Valašska. Tajemstvím na její přání tentokrát zůstane její jméno.

Alena Kučerová