Naopak nejhorší výsledky hovoří v tomto duchu pro Tomáše Úlehlu (ODS) ze Zlína. Lidovec Ludvík Hovorka ze Šumic na Slovácku je potom označen za největšího rebela regionu, protože nejčastěji hlasuje jinak než jeho straničtí kolegové.

Výsledky vyplývají ze statistik československého internetového portálu KohoVolit.eu z let 2006 – 2009, který zpracovává občanské sdružení stejného názvu složené z absolventů Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické v Praze.

Analýzy aktivity a rebelů vypracovali autoři zvlášť i pro jednotlivé regiony České republiky. Stanovuje tedy také pořadí dvanácti poslanců Zlínského kraje. Sociální demokrat Antonín Seďa se v ní může pochlubit vůbec největší, osmadevadesáti procentní účastí na hlasování.

„Není to žádná novinka. I v prvním volebním období od roku 2002 jsem měl jako poslanec nejvyšší účast. Beru to jako zaměstnání a snažím se pravidelně účastnit a aktivně vystupovat. Ani jednou jsem nechyběl ve výboru pro obranu, jehož jsem místopředsedou. A je škoda, že se nehodnotí i aktivita v rámci výborů, která je velmi důležitá,“ míní Seďa, který má na svém „poslaneckém účtu“ připsaných osmadvacet předložených návrhů zákona.

„U většiny z nich jsem ale spoluautorem. Návrhy vyžadují totiž velké přípravy. Úspěšných jsme měli s politickým klubem asi padesát procent. Většinou to byly ty, které řešily obecný problém napříč politickým spektrem,“ přiznal poslanec ze Slovácka.

Občanský demokrat Tomáš Úlehla předložil naopak návrhů zákona pouze pět. Účast na hlasování nemá ani sedmdesátiprocentní a ústně interpeloval jen dvakrát. Negativní výsledky v analýze ve prospěch své osoby přikládá však tomu, že je v parlamentu nováček, a funkci primátora v prvním roce volebního období.

„Jsem znám svou hyperaktivitou, výsledky jsou zkreslené, takže mám čisté svědomí. Přestože mám nízkou účast na hlasování, neznamená to, že bych ve sněmovně neseděl. Ale když například kdokoliv onemocní, existuje v rámci fair-play mezi stranami takzvané párování. Kolik poslanců třeba chybí v koalici, tolik se jich nepřihlásí z opozice, aby hlasovala poměrná většina,“ vysvětlil Úlehla.

Přiznal však, že několika hlasování se nezúčastnil proto, že byl přítomen na zasedání Rady nebo Zastupitelstva města Zlína, Euroregionu Bílé – Biele Karpaty, ve Štrasburku nebo nejrůznějších valných hromadách.

„Zlínský region je pro mě priorita. A poslanec nejvíce udělá, když je v terénu mezi lidmi. Proto nemám rád ani interpelace, kde na sebe často členové sněmovny útočí, kdo co na koho řekl,“ sdělil zlínský zástupce.

Lidovec Ludvík Hovorka je druhým nejaktivnějším zástupcem z regionu, ale nejčastěji naopak hlasuje jinak než strana, za níž byl zvolen. Rozhodně to ale nepovažuje za nějaké tažení proti KDU-ČSL. Návrh zákona je podle něj buď dobrý, nebo špatný.

„Nelze hledět na to, jaký názor má strana, ale jaká přinese změna užitek lidem. Statistika mě vyhodila na první příčku proto, že jsme zejména v první polovině volebního období měli mezi sebou lidi, kteří měli jiné názory. Nemohl jsem podpořit totální privatizaci zdravotnictví nebo jednotnou sazbu daně. Nemohl bych se podívat do očí lidem, kterým se zodpovídám,“ nechal se slyšet Hovorka.

Velmi loajální je naopak co se týče hlasování k ČSSD poslanec František Novosad z Nového Hrozenkova.

„Nemám rád chaos. Strana se za mě postavila a zvolila mě nejdříve za místostarostu, starostu, krajského zastupitele, a před lety i do sněmovny. Takže já stojím za ní. Dávám přednost dohodě uvnitř strany, aby konečný výsledek byl v její prospěch,“ doplnil Novosad, který je třetím nejaktivnějším zástupcem regionu ve sněmovně.

Ostatní členové jedné komory parlamentu, kterými jsou Vladimír Koníček (KSČM), Jaroslav Plachý (ODS), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Zdeněk Škromach (ČSSD), Petr Nečas (ODS), Josef Smýkal (ČSSD), Pavel Svoboda (ODS) a Miloš Melčák (Nezařazený) nijak z analýzy nevybočují.

A jak hodnotí žebříček webových stránek KohoVolit.cz český politolog Petr Just?

„Data, z nichž hodnocení vychází, jsou měřitelná a objektivní. O jejich věrohodnosti není pochyb. Je ale otázkou, jak důležitá budou pro rozhodování voličů,“ zauvažoval Just.

Účast na plénu však obyčejně bývá jen takzvanou třešničkou na dortě, upozornil současně Just na to, co už zmínil i poslanec Seďa.

„Poslanci, u nichž není účast nejvyšší, se tím občas také brání. Párování je také objektivním argumentem, ale je otázkou, zda je k tomuto účelu vybírán stále tentýž poslanec nebo proč. A můj osobní názor: kumulaci funkcí bych zakázal. Buď je člověk poslanec, hejtman, primátor nebo starosta, ale ne obojí,“ doplnil politolog.

Ilustrační foto.