Interview se uskutečnilo při letu z Bukurešti do Kraiovy. Šéf českého zemědělského rezortu se v něm mimo jiné přiznává k tomu, jaký má názor na reformu trhu s vínem.

Vytyčil jste si s příchodem do současné vlády ve svém rezortu nějakou prioritu, oblast, která si vyžaduje neodkladnou pozornost?

Když jsem v lednu přišel, tak bylo přerušeno projednávání programu rozvoje venkova, což je dokument, na základě něhož budeme čerpat zhruba 13 miliard korun do našeho zemědělství. Jeden z mých prvních úkolů byl ten, abychom ta jednání obnovili, a musím říct, že se nám to podařilo poměrně úspěšně, protože teď jsme jedna ze dvou evropských zemí, která už může začít čerpat evropské peníze. Ale mám celou řadu priorit jak v oblasti narovnání vlastnických vztahů, tak zvýšení podílu půdy, kterou obhospodařují vlastníci oproti nájemnímu vztahu. Schválili jsme plán hlavních povodí, který určuje priority, kde se budou stavět přehrady.


Vytkl jsem si také za cíl udělat určitý pořádek ve smluvních vztazích Lesů ČR, který je velmi komplikovaný a zdědil jsem ho ve špatném stavu.

Chtěl bych se vrátit ke schválenému plánu hlavních povodí. Pořád obsahuje kontroverzní lokality, proti kterým vystupovali někteří vodohospodářští odborníci?

Schválili jsme jej jako princip, na základě něhož budou jednotlivé lokality posuzovány, a to si myslím, že je cennější, protože i já jsem si nebyl jist, jestli některé z těch lokalit tam byly zařazeny právem. Teď máme k dispozici soubor pravidel, který aplikujeme na každý případ, a pak z toho to rozhodnutí jakoby vyplyne.

Počítá podpůrný garanční fond s dotací na pojištění plodin i letos?

Ano, připravujeme to.

Jak významnou roli by podle vás měl hrát stát v zemědělském sektoru? Je vůbec únosné, aby ponechal tuzemského zemědělce bez výraznější podpory?

V první řadě musím zdůraznit, že naši zemědělci dostávají velmi vysokou podporu. V letošním roce je to už 70 procent toho, co dostávají jejich konkurenti v Evropské unii, a každým rokem se blížíme k těm 100 procentům. Samozřejmě že se stát nemůže zříct odpovědnosti za zemědělský sektor, protože zemědělci dostávají od EU peníze nejen jako dotaci své činnosti, ale i jako náhradu za to, že se starají o krajinu. To je důvod, proč zemědělci dostávají dotace.

Otázka je, zdali jsou dostatečné. Říkáte, že se každým rokem navyšují…

Já jsem přesvědčen o tom, že dostatečné jsou, protože řada mzdových nákladů je v současnosti ještě nižších, než je tomu v západních zemích.

Výměra ploch osetých obilovinami dlouhodobě klesá, jedním z důvodů jsou jejich nízké výkupní ceny, které se pohybují těsně nad hranicí rentability. Je to signál k tomu, aby zemědělské podniky začaly pěstovat jiné plodiny?

Každý zemědělský podnik se podle vývoje na trhu musí sám rozhodnout, jaké plodiny bude pěstovat. Od letošního roku existuje příležitost pěstovat především pšenici na biolíh.

Zemědělci ale trpce nesou pěstování obilovin jako palivo…

To je věc, která se bude ještě muset lidem vysvětlit. Jde o běžný postup na celém světě.

Navíc Evropská unie to naopak vzala jako jeden ze svých cílů, aby se co největší podíl fosilních paliv nahradil obnovitelnými zdroji.

Vzpomněl jste, že máte s bulharským ministrem zemědělství podobný názor na reformu trhu s vínem. Mohl byste naznačit, v jakých pohledech se shodujete?

Shodujeme se především v tom, že by neměla být kladena jakákoliv jednotící technologická pravidla, jakože u nás je při horších klimatických podmínkách povoleno doslazovat víno řepným cukrem, což by EU chtěla zakázat. To by ale znamenalo pro nás konkurenční nevýhodu. Domnívám se také, že by neměly být další vinice v ČR vykáceny. Naopak by EU měla spíše trvat na prověření všech takzvaných černých, neevidovaných vinic i v okolních státech.