VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pohřeb T. G. Masaryka spojil národ

Zlínsko - /FOTOGALERIE/ Smuteční nálada a řada pietních akcí, které po skonu bývalého prezidenta Václava Havla zaplavily Českou republiku, dávají vzpomenout na velmi podobnou atmosféru, jež panovala v naší zemi v září 1937.

22.12.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Archivní noviny z doby pohřbu TGMFoto: Státní okresní archiv Zlín

Ve čtrnáctý den prvního podzimního měsíce toho roku totiž zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, vůbec první československý prezident. Deník mapoval, jak tehdy odchod uznávané historické osobnosti zasáhl do dění na Zlínsku.

Podobně jako v těchto dnech i před více než 74 lety byly úmrtí někdejší hlavy státu věnovány první stránky prakticky všech novin a časopisů. Výjimkou nebyl ani Zlín, časopis spolupracovníků firmy Baťa.

„Zlín toto město tak jiskřící životem nabylo v těchto dnech úplně jiné tvářnosti. Vše jako by se uzavřelo a zesmutnělo u vědomí, že přímo z našeho místního prostředí odešel muž, který silou svého ducha a své osobnosti vedl i toto průbojné místo Československého státu k jeho úspěchům a rozvoji,“ píše se například v úvodníku časopisu z pátku 17. září.

Smuteční vlajky na úředních budovách i kině

Černé prapory nad budovami závodů, úřadů, škol i soukromých domů, minuta ticha v den Masarykova úmrtí, podpisy desetitisíců lidí v kondolenčních arších ve Velkém kině a na náměstí Práce. I tak vypadal Zlín v prvních hodinách a dnech poté, co se lidé dozvěděli o skonu hodonínského rodáka.

„Důstojným vyvrcholením smutečních projevů bylo středeční velké shromáždění občanů města v nejrozsáhlejším sále Zlína v kině Baťa, který byl naplněn do posledního místečka,“ píše se v textu dále.

Ze všech obcí zlínského okresu také docházely zprávy o projevech úcty a hlubokého smutku. Ty vyvrcholily v úterý 21. září, tedy v den Masarykova pohřbu. Po desáté hodině se zastavily stroje ve všech zlínských továrnách a pracovníci vyslechli rozhlasový projev prezidenta Edvarda Beneše.

Následně se Zlínem rozezvučely kostelní zvony a sirény. Na náměstí Práce, které bylo od 10 do 12 hodin svědkem smuteční tryzny, pak stál mohutný symbolický náhrobek.

„Veliké řecké ohně plápolají z obou stran a vysoko nad vavřínovými keři stojí busta Masarykova, ozdobená věncem bílých a červených růží. Od rána přicházejí školní děti s kytičkami v rukou a kladou je kolem,“ líčí dále sugestivně časopis Zlín z pátku 24. září.

Žáci a učitelé zlínských škol zaslali Masarykově rodině do Lán společný soustrastný telegram. Jeho znění uvádí například soudobá kronika Měšťanské školy chlapecké Jana Amose Komenského.

„Jsme hluboce dojati odchodem pana prezidenta Osvoboditele na věčnost. Milovali jsme ho jako vy a bolí nás jeho ztráta nesmírně. Nezapomeneme na něj nikdy. Přijměte od nás upřímné projevy soustrasti,“ stojí v telegramu.

Skon Masaryka, který na funkci prezidenta pro nemoc abdikoval v prosinci 1935 ve svých 85 letech, obšírně reflektovaly i obecní kroniky. Třeba ta z Lípy na Zlínsku, která píše o smutečních slavnostech po celé zemi.

„U nás konána tato slavnost v neděli 19. září. Uspořádaly ji místní spolky se školou a místní osvětovou komisí. Slavnost se konala o půl třetí hodině odpoledne,“ píše kronikář.

Součástí programu pietního aktu v Lípě byl projev řídícího učitele Antonína Kadlečka, recitace Rokytovy básně Odešel z úst učitele Františka Mlýnka nebo píseň žáků 4. třídy a zpěv hymny.

Masaryk označen za významnou postavu dějin tehdejší doby

Smutnou událost pochopitelně neopomenula ani kronika Bohuslavic u Zlína, která mluví o Masarykovi jako o jedné z nejkrásnějších postav našich dějin.

„Občanstvo sešlo se 15. září 1937 v sokolovně, aby tichou vzpomínkou vzdalo čest svému tatíčkovi. Po skončení tryzny odcházelo mlčky do svých domovů. Toť byl nejlepší důkaz o hlubokém pohnutí, které jen zřídka zachvacuje venkovské občany,“ popsal dění v obci kronikář Ladislav Bukovanský.

Organizátoři pátečního státního pohřbu Václava Havla se Masarykovým pohřbem v mnohém inspirovali. Například lafeta houfnice tažená koňmi, na které byly včera převáženy Havlovy ostatky na Pražský hrad, byla stejná jako při Masarykově pohřbu v roce 1937.

Autor: Viktor Chrást

22.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Francis Kone.

Hrdina okamžiku na Bohemce? Slovácký Kone. Vytahoval zapadlý jazyk Berkovce

V Boršicích vypukl v sobotu v 7 hodin ráno sedmý ročník fašanku. A bylo se na co dívat a z čeho se radovat.
36

Při boršickém fašanku se křtilo auto a udělovaly ceny TýTý

Fašank v Bystřici pod Lopeníkem: bobkovníci, koblihy, kočoňa i draní peří

Bystřice pod Lopeníkem – Celkem třináct bobkovníků letos o fašankové sobotě křižovalo Bystřicí pod Lopeníkem, aby před každým z místních domů předvedli svůj tradiční podšablový tanec.

Ani po třiadvaceti letech nemohou na svého velitele zapomenout

Tupesy, Chřiby – Probuzení do sluncem zalitého rána poslední únorové soboty nenechalo v klidu stovku členů Sboru dobrovolných hasičů z Tupes, tamních a buchlovických turistů. Za tak hezkého počasí se v postelích neobrátili na druhou stranu, aby pokračovali ve spánku.

Bezplatné parkování u nemocnice obyvatelé Štěpnic nedostanou

Uherské Hradiště – Iniciativa obyvatel Štěpnic ze začátku listopadu 2015 nakonec zůstane bez odezvy. Přetrvávající problémy s parkováním v místní části Uherského Hradiště totiž před více než rokem vnukly několika lidem myšlenku, jak alespoň částečně odlehčit jinak přeplněným ulicí Štěpnic od zaparkovaných aut.

Herec Tomáš Šulaj: Každý se v komedii Měsíc nad řekou najde

/ROZHOVOR/ - V sobotu 4. března se na slovácké scéně rozehraje příběh o ideálech – Měsíc nad řekou. Hlavní postavu Jana Hlubiny ztvární Tomáš Šulaj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies