„Revitalizací prošly všechny domy, které jsou ve vlastnictví města,“ poznamenal Kryštof, podle něhož jsou to právě projekty revitalizace sídlištních domů, které zásadně ovlivňují možnost získání dotací na opravy. „Na první pohled nejhůře vypadají bytové domy vystavěné z cihel, protože na jejich obnovu stát dotace neposkytuje,“ doplnil brodský starosta.

Přímo v metropoli Slovácka bydlí v panelových domech nejvíc lidí z regionu. Z uherskohradišťských bytových domů tvoří paneláky dvě třetiny. Ne všechny však mají za sebou nezbytnou rekonstrukci.

„V loňském roce jsme dokončili revitalizaci domů na sídlišti Mojmír a nyní se pracuje na sídlištích Východ a v Jarošově. Kompletní oprava domu není jednoduchá záležitost, neboť jde nejen o zateplení fasády, ale také o výměnu balkonů a oken či opravu střechy,“ uvedl Drahomír Hlaváč, předseda Slováckého stavebního bytového družstva, které má ve spoluvlastnictví na patnáct set bytů. Rekonstrukce paneláku přitom není zrovna levnou záležitostí. Na jednu bytovou jednotku přijde v průměru na 170 tisíc korun.

Revitalizace panelového domu však neznamená pouhé snížení energetické náročnosti, a tím pádem úspory, ale také prodloužení jeho životnosti o pětadvacet let. Sami obyvatelé opravených domů si rekonstruované bydlení pochvalují. „Nejenže díky zateplení ušetříme za energie, ale domy vypadají daleko lépe než předtím,“ poznamenal obyvatel uherskohradišťského sídliště Mojmír František Prachman.

U změny vzhledu se mnohdy investoři pohybují doslova způsobem od zdi ke zdi. Šedivé domy po opravě často září nejneuvěřitelnějšími odstíny barev. „Snažíme se změnu vzhledu domů hlídat. V projektech proto musí být uvedena barva fasády, ale stává se, že investor neoznačí odstín, který nás pak nemile překvapí. Až na drobné výjimky se nám však povedlo barevnost panelových domů uhlídat v rozumných mezích,“ uvedl vedoucí Odboru architektury Městského úřadu Uherské Hradiště Aleš Holý.

Milan Zámečník