Kvůli dluhům obce. „V nových prostorách by mohly působit zájmové kroužky dětí a místo bychom využili i pro další volnočasové aktivity naší mládeže,“ poznamenala ředitelka školy Andrýsková. Půdní vestavba ale není jedinou věcí, která se kvůli nedostatku peněz musí odložit. Například Alessandro Alagia se z Itálie před několika lety přestěhoval na Slovácko. Dnes bydlí v Ořechově. Bydlení v malebné obci si pochvaluje, přesto má však jasno v tom, co malebné vísce ještě chybí. „Potřebovala by čističku, možnosti ubytování pro turisty a více autobusových spojů,“ myslí si Alagia. Na takové vymoženosti však v obci budou muset ještě pár let zapomenout. Roční rozpočet je poměrně nízký a navíc je zatížen splátkami za úvěr od předchozího vedení tamního obecního úřadu.

Starostka Ořechova Jarmila Jilgová tvrdí, že dluh „zdědila“ po svém předchůdci. Když nastoupila v listopadu loňského roku do funkce, obec dlužila celkem 4,5 milionu korun. Předchozí vedení obce totiž zateplilo mateřskou školu za 3,2 milionu korun s dotací 1,3 milionu. Druhou akcí byla oprava kulturního domu za 7,1 milionu korun, bez přidělení dotace. Vzhledem k tomu, že obec se 725 obyvateli ročně hospodaří s rozpočtem 6,5 milionu, musí stávající vedení část naplánovaných projektů odložit na neurčito. „Mimo jiné, přestavbu staré základní školy na dům pokojného stáří budeme muset odložit,“ vysvětlila Jilgová. Posunutí záměru se bude týkat i vybudování inženýrských sítí v nové lokalitě pro rodinné bydlení Padělky, dobudování chodníku v části Salajka a zpevnění komunikace na Podsklepí. „Dále jsme chtěli nechat vypracovat projektovou dokumentaci na čističku odpadních vod,“ dodala starostka Ořechova, která se domnívá, že dluh vznikl nesprávným zvolením priorit ze strany jejích předchůdců. „Pochopila bych, kdyby se za půjčené peníze postavila čistička nebo kanalizace. Investiční akce, které zvolilo předchozí vedení obecního úřadu, ale nebyly akutní, a navíc byly předražené,“ míní starostka Jarmila Jilgová. Na zaplacení dluhů si obec musela vyřídit půjčku ve výši čtyři miliony korun. Splácet jej bude muset dlouhých 12 let při měsíčních splátkách 38 tisíc korun. Banka navíc obec zavázala omezením, že každou investici nad 200 tisíc korun musí nejdříve schválit.

Někdejší starosta Ořechova Josef Luňák však tvrdí, že akce předražené nebyly. „Konzultovali jsme je se zastupitelstvem a o jejich předražení nemůže být řeč. Zaplacené částky nebyly vyšší, než jak stanovily projekty. Vznikly tam ale vícenáklady. Až za pochodu jsme zjistili, že nebude možné využít například původní elektroinstalaci, kterou jsme museli nechat udělat celou novou, což předmětem zakázky nebylo,“ hájí se bývalý starosta.

Ekonomové nabádají zástupce radnic k prozíravosti a hledání ekonomických úspor. Upozorňují na špatnou ekonomickou situaci ve státě a zatíženost obcí při spoluúčasti na evropských dotačních projektech. „Dá se očekávat další pokles ekonomiky. Proto by obce měly zvažovat regulaci výdajů a zvolit systémová opatření. Ta sice nebudou pro ně příjemná, jsou ale nutností,“ konstatoval ekonom a někdejší starosta Uherského Hradiště Libor Karásek.