Na akci, pořádanou Moravskou národní obcí (MNO) a její nepolitickou iniciativou, však mají obyvatelé našeho regionu rozdílný pohled.

„Prozatím se do této akce zapojilo 206 obcí. Vzpomínám si jen, že se přihlásil Uherský Brod a některé další. My je ale neoslovujeme, hlásí se k nám spontánně, samy,“ poznamenal člen výkonného vedení MNO Vladimír Novotný, jehož hnutí usiluje o obnovení zemského uspořádání Česka a vytvoření moravského parlamentu. Sám ale buďto nemá o organizaci kampaně zcela přesné informace, nebo neříká pravdu. Například starosta Velehradu Stanislav Gregůrek tvrdí, že nikoho neoslovoval a s výzvou o připojení k akci jej oslovila telefonicky členka MNO. „Volala a nabídla nám tu možnost. Řekl jsem jí, že pokud mi moravskou vlajku pošlou, vyvěsím ji. A pokud někdo tvrdí, že jde o vlajku nelegální, já si myslím, že tomu tak není, vždyť její instalací nepropaguji žádné hákové kříže nebo jiné zakázané iniciativy,“ poznamenal Gregůrek. To ostatně výmluvně dokládá i text z webové stránky MNO, kde se mimo jiné píše: „Moravská národní obec (MNO) zastřešuje nepolitickou iniciativu „ZA VYVĚŠOVÁNÍ MORAVSKÉ ZEMSKÉ VLAJKY“ v moravských městech a obcích. Jejím jménem oslovuje vybrané radnice. Zastupitelům je předkládána výzva, doplněná o reakce starostů, spolu se základními informacemi o moravské vlajce…“

Spisovatel, publicista a novinář Jiří Jilík přiznává, že nechápe, proč se někteří pozastavují nad zájmem druhých vyvěsit moravskou vlajku. „Nemyslím si, že tím chtějí moravské obce oslavit svátek věrozvěstů, spíše jde o to, že tím chtějí dát najevo vnímanou moravskou identitu, která je jim upírána,“ naznačuje Jilík.

Výzvu vyslyšelo více než 200 obcí a měst, mezi nimi i ty z Uherskohradišťska a Uherskobrodska. Kontroverzní moravskou vlajku tak má v plánu vztyčit například Strání, Velehrad, Nivnice či Uherský Brod. „Město se k akci vyvěšení moravské vlajky připojilo z důvodu posílení moravského národního povědomí. Morava jako nedílná součást České republiky si uvědomuje své kořeny a my bychom byli rádi, aby se na tyto kořeny nezapomínalo ani jinde. Z historického odkazu Velké Moravy vycházejí celé dějiny naší země,“ podotkl starosta Patrik Kunčar a dodal, že umístění vlajky zástupci brodské radnice nevnímají jako nacionalistický akt nebo ilegální čin. „Také při sčítání lidu byli lidé vyzývání k určení moravské národnosti a nebylo to chápáno nacionalisticky,“ neváhá zaspekulovat starosta Kunčar. Naopak v Uherském Hradišti, které je považováno za metropoli Slovácka, moravská vlajka viset nebude. „Městu nebyla doručena žádná žádost o vyvěšení moravské zemské vlajky. Každá taková žádost musí být projednána v orgánech města, což se v tomto případě nestalo,“ poznamenal mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma. Oslovení Hradišťané by však vyvěšení vlajky uvítali. „Proč ne? Není od věci si čas od času připomenout, ke které národnosti náležíme,“ konstatoval třiašedesátiletý Vojtěch Pavlacký.

Červenožluté prapory jsou ale údajně nelegální a tím pádem je nelegální i jejich vyvěšení. „Česká republika neuznává zemské zřízení, proto neexistuje oficiální moravská vlajka,“ podotkl pro časopis Týden Milan řepa z Historického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Neoficiální vlajka vychází z historické zástavy schválené moravským zemským sněmem v roce 1848. Používání tohoto symbolu ale zakázal parlament v roce 1920.

Za vyvěšení moravské vlajky ale radnicím postih nehrozí. Žádný zákon totiž o postihu za takový akt nemluví. V podstatě se bude vyvěšení nelegální vlajky rovnat umístění transparentu, na které obce právo mají.

Vyvěšování moravských vlajek se ale letos neuskuteční poprvé, stejná akce se konala i loni. Tehdy se k ní ale připojilo podstatně méně obcí, než tomu bude letos.

Moravskou zemskou vlajku mají v plánu vyvěsit například ve Strání, na Velehradě, v Uherském Brodě a v Nivnici, další obce se však do akce přihlašují průběžně.