VYBERTE SI REGION

Nové hlídky mají zabránit tragédiím jako v Uherském Brodě

Uherskohradišťsko - Do terénu jimi vybaveny vyrazí i hlídky na Slovácku automatická puška, neprůstřelná vesta, helma i balistický štít a hlavně: speciální výcvik. Takové parametry bude mít policejní hlídka, která od letošního roku jako první dorazí na místo, kde může hrozit nebezpečí útoku střelce či jinak nebezpečného pachatele.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Prvosledové policejní hlídky na obvodní oddělení ve Zlíně.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Na místě činu by taková hlídka měla být v průměru za deset minut. To je asi největší změna v systému policejní práce, ke které došlo v reakci na loňskou tragédii v Uherském Brodě.

Od té uběhl právě rok. Změn je ovšem mnohem více. Týkají se vzdělávání, školení i výbavy policistů. Prvosledové hlídky a jejich vybavení včera oficiálně představilo krajské ředitelství Policie ČR ve Zlíně.

„Úkolem těchto hlídek je být k okamžité dispozici pro mimořádnou událost typu amok či aktivní útočník. Neznamená to, že by ale někde jen čekali. Běžně budou provádět takovou činnost, se kterou mohou ihned skončit a vydat se na místo ohlášeného útoku," vysvětlil Jaromír Tkadleček, ředitel krajské policie ve Zlíně.

Pokud tedy někde zaútočí nebezpečný pachatel, na místo vyrazí nejbližší prvosledová hlídka a za ní hned druhá nejbližší jako záloha. „Ubezpečuji vás, že při vyslání se nebudou brát ohledy na příslušnost k obvodu či okresu. Nebudou nás zajímat dokonce ani kraje.

Na místo vyrazí nejbližší prvosledová hlídka," říká rázně Tkadleček. V celé republice policie zřídila 120 těchto speciálně vycvičených a vyzbrojených dvojic.

„Pro Zlínský kraj to vychází na sedm prvosledových hlídek. V okresech Zlín, Uherské Hradiště a Vsetín jsou k dispozici ve dvou obvodních odděleních, na Kroměřížsku v jednom. Smyslem těchto hlídek je být na místě brzy. Ve Zlínském kraji máme průměrný dojezd za 11 minut. Pochopitelně ve městěch to může být méně," sdělil náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Kromě speciálního výcviku těchto jednotek se policie zaměřila také na školení dalších policistů a pracovníků a také na posílení materiálního vybavení. I letos tak bude pokračovat doplňování stavu prvků balistické ochrany. Přeloženo do běžné řeči, jde o štíty, helmy, vesty a dlouhé a automatické zbraně. K tomuto vybavení je potřeba i vhodná technika. Zbraně se nemohou vozit „jen tak" v kufru auta.

„Z těchto důvodů má policie k dispozici auta s trezorem. V rámci ČR máme těchto aut 430. S nákupem techniky se hodlá pokračovat i letos," doplnil také Josef Bocán, mluvčí policejního prezidia. Policisté také plánují rozšíření jejich počtu. Do roku 2020 by chtěli přijmout dalších 1300 nováčků. Náměstek policejného prezidenta Martin Vondrášek však upozornil na to, že žádné opatření nezabrání patologicky motivovanému člověku ve zkratovitém útoku. Výcvik policistů podle něj nezačal po událostech v Uherském Brodě, ale již v roce 2011 poté, co pravicový extremista Anders Breivik v Norsku zabil desítky lidí.

„Důležité je, že tato opatření jsou komplexní, není to o tom, že bychom někde pořídili pár štítů a jinde zase udělali cvičení," řekl Vondrášek.

Autor: Lukáš Fabián

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Jelenů ubylo, říje někde ani pořádně nezačala

Slovácko - Jelenů výrazně ubylo. To je zjištění myslivců z Chřibů. „Jelen jako takový u nás začíná být vzácnou zvěří," posteskl si Miloš Peška, vedoucí Lesního družstva Osvětimany. Letošní říje nejen v Chřibech, ale třeba i v některých oblastech Bílých Karpat ještě pořádně ani nezačala, stát se tak přitom mělo už v polovině září.

Dobrá vůle vyústila pro zakoupení vozíku pro postiženého Tomáše

Bílovice - Když bylo nejstaršímu synovi Ondřejovi dvaadvacet let, mladšímu Tomášovi devatenáct let a nejmladší Elišce jedenáct, žila dvaačtyřicetiletá Irena Horehleďová ještě poměrně spokojený život. Přestože už tehdy byla matkou samoživitelkou a většinu své pozornosti věnovala Tomášovi postiženému od narození mozkovou obrnou, díky pomoci nejstaršího syna ji netížila hmotná nouze jak pro sebe, tak pro oba zbylé potomky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies