Zatímco Karel Navrátil z Komně či Stanislav Gregůrek z Velehradu se po dlouhých čtyřiadvaceti letech ve funkci již nehodlají ucházet o starostovské křeslo, jiní se chtějí po stejné době do souboje o tento post zapojit znovu. To je příklad třeba starosty obce Modrá Miroslava Kováříka, který na tamní obecní úřad nastoupil jako jeden z nejmladších starostů a dnes je naopak jedním z těch nejdéle sloužících. „Jsme taková netypická obec, ve které není tato pozice spojená jen s klasickým úřadováním. Uskutečňujeme spoustu zajímavých projektů a to je to, co mě nejspíš žene stále vpřed, takže nějaký syndrom vyhoření se mě zatím rozhodně netýká," konstatoval s úsměvem padesátiletý Miroslav Kovářík, který v obci kandiduje coby nezávislý kandidát za sdružení Pro Modrou společně.

Stejně dlouho připojuje svůj starostovský podpis k dokumentům také šestapadesátiletý Milan Vaculík (KDU-ČSL) ve Starém Hrozenkově. I on se po šesti volebních obdobích ve funkci znovu rozhodl ucházet o nejvyšší pozici v obci. „Dá se říci, že vše, co jsem si v počátcích v této funkci dal za úkol, se víceméně podařilo uskutečnit. Ovšem doba jde stále kupředu, máme nové technologie, a proto vidím pořád spoustu nových výzev, se kterými je zapotřebí se v naší obci vypořádat. Ať už se jedná o výstavbu nových bytů, rozšíření vodovodu, kanalizace, vyřešení otázek čističky odpadních vod, nové pošty či obchvatu obce," nastínil svou motivaci Milan Vaculík.

Jiné rozhodnutí učinil po čtyřiadvaceti letech starostování například Jaromír Čáp z Pašovic.

Po šesti volebních obdobích v čele obce se rozhodl o starostovský post znovu neucházet. „Podařilo se nám uskutečnit spoustu užitečných projektů, třeba postavit multifunkční hřiště, kapli, opravit kulturní dům, chodníky či vybudovat rybníky. Domnívám se, že nadešel ten pravý čas přenechat pozici mladším, ať se poperou s dalšími úkoly," shrnul pašovický starosta.

Průměrná délka působení starostů v menších obcích je podle nedávno uskutečněného průzkumu olomoucké katedry politologie šest a půl roku. Informoval o tom politolog Karel Páral, který zároveň upozornil, že ideální dobu vykonávání funkce starosty nelze stanovit.

„Výhodou déle působících starostů jsou samozřejmě jejich zkušenosti a kontakty, díky kterým se po volbách nemusí seznamovat s chodem úřadu a mohou rovnou pokračovat v práci, kterou nestihli dokončit. Rizikem naopak je, že u některých z nich se po letech může dostavit syndrom vyhoření a jistá únava spojená s neochotou vystoupit ze zajetých stereotypů," přiblížil Karel Páral problematiku vykonávání této funkce. Jediným, kdo je oprávněn toto vše kvalifikovaně posoudit a rozhodnout, zda má konkrétní kandidát pokračovat, je podle něj nakonec vždy volič.