VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nepochopitelné: lednice stále končí v přírodě

Slovácko – S jarem přichází do většiny domácností i čas na důkladný jarní úklid. Spousta obyvatel slováckých měst i obcí řeší otázku, kam s nepotřebným odpadem, který se nevejde, či vůbec nepatří do popelnice.

26.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pavel Korelus

Situace se ale prý rapidně lepší. Lidé při vyhazování věcí stále více využívají sběrných dvorů, kde se mohou odpadu bezplatně zbavit

A už vůbec ne do přírody, kde se nepotřebné věci nepochopitelně stále objevují. Způsobů, jak se přebytečných krámů zbavit, je přitom celá řada.

Otázku ekologické likvidace odpadu dlouhodobě řeší například město Uherské Hradiště. „Děláme toho, myslím, víc než dost. Vedle osvětové činnosti formou letáků vytváříme takové podmínky, aby lidé měli možnost odpad odvézt do sběrných dvorů. Provozujeme dva, jeden v průmyslové zóně na Jaktářích a druhý na Průmyslové ulici,“ informuje Květoslav Fryšták z odboru životního prostředí města.

Hradišťané jsou podle něj poměrně ukáznění. „Případů, kdy nacházíme odpad v přírodě, tady máme minimálně. Ve srovnání s předchozími lety je jich navíc čím dál tím méně. Jediný zásadnější problém máme spíše s bioodpadem, konkrétně větvemi ze stromů, kdy je občané přehodí přes plot a hotovo,“ říká Fryšták.

Jinou zkušenost má ovšem Milan Čaja, předseda Moravského rybářského svazu, místní organizace Uherské Hradiště. „Jezdíte autem? A vidíte, co je ve škarpách? Tak to samé je u vody. Čím dál je voda od nějaké komunikace, tím je to lepší. Například si vezměte náš jediný pořádný pstruhový potok, co teče z Bohuslavic a ústí do Moravy. Když projdete kolem, nevěříte vlastním očím, co jsou lidi schopní vyhodit do přírody. Sporáky, lednice, nejlépe s tím k vodě, aby to nebylo na očích,“ kroutí hlavou Čaja.

Jedno pozitivum však podle něj nepříznivá situace přece jen má, a to výchovu dětí k ekologickému myšlení. „Řešíme to s naší mládeží a během jarních úklidových aktivit čistíme okolí vod v Hradišti i přilehlých obcích,“ dodává Čaja.

Enviromentální výchově se věnuje i společnost Kovosteel ze Starého Města, která se specializuje na výkup a sběr kovového odpadu, barevných kovů, nebezpečných odpadů, ekologickou likvidaci autovraků, sběr a zpracování elektrošrotu, zpracování odpadového dříví, nebo recyklaci pneumatik.

Mezi uvědomělé obyvatele patří Marie Petrželová z Uherského Hradiště. „Elektroodpad vozíme do bývalé školky v Mesitu. Zbytek odpadu jsme vozili do sběrného dvora v Mařaticích nebo na Průmyslovou ulici. Sběrné suroviny máme zmáklé,“ prozradila v nedávné anketě Slováckého deníku.

Vyznat se v tom, co jsou vlastně nebezpečné odpady, či kam který starý krám patří, pomohou přímo ve sběrných dvorech. „Nebezpečný odpad je v podstatě vše, co obsahuje nebezpečné látky. Barvy, obaly od barev a chemikálií, asfaltové lepenky, azbest, kyseliny. Dost často už nám lidé vozí i zbytky chemických postřiků, v posledních letech se to zvýšilo tak o sto procent,“ vypočítává Pavel Michalčík, vedoucí provozu Sběrných surovin Uherské Hradiště.

Tyto odpady tam pak likvidují ve spolupráci se spalovnou. „Vykupujeme i autobaterie, elektrospotřebiče, kovošrot. Ale je zásada, že nebereme například poklopy od kanálů,“ upozorňuje Michalčík případné vychytralce, kteří by chtěli zpeněžit něco, co by mohlo pocházet z krádeží. „Pouze, když na to mají zákazníci živnosťák, nebo mají poklop i s rámem, protože tam je jasné, že ho ze silnice nevykopali. Ze stejného důvodu nevykupujeme ani svody okapů, když to někdo doveze, posíláme ho pryč.“

Obyvatelé Hradiště, kteří se prokáží občanským průkazem, že mají na území města stálé bydliště, mohou zadarmo odevzdat do sběrného dvora třeba i objemný odpad, jako je nábytek, sutiny a podobně. „Povědomí občanů o třídění odpadů se v posledních letech rozhodně zvýšilo. Lidé už ví, co a jak,“ myslí si Pavel Michalčík.

Budoucnost našeho kraje máme ve svých rukou, což potvrzují slova šéfa místních rybářů Milana Čaji. „Je to o svědomí každého z nás. Nejde přece o pár korun, které za likvidaci odpadu zaplatím, ale o šetření přírody,“ vysvětlil.

Petra Kučerová

26.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Povodeň v červenci 1997 v Kostelanech nad Moravou.
67

Jídlo dováželi na loďkách či člunech

I psi se rádi vozí autem.

Nenechávejte děti ani zvířata v autě. Přijde vlna veder

Mastruboval u cyklostezky. Nepřestal ani na výzvu strážníků

Pohled na dospělého muže, který se uložil do porostu poblíž frekventované cyklostezky ve Zlíně a zde vesele masturboval, se naskytl poněkud zaskočenému cyklistovi uplynulou sobotu dopoledne. 

Silné bouřky dorazí po poledni do Čech, později na Moravu

Silné bouřky, které mohou doprovázet přívalové srážky, dnes zasáhnou celou republiku. Po poledni dorazí do Čech a na Českomoravskou vrchovinu, později odpoledne a večer se přesunou na Moravu a do Slezska. Výstraha na intenzivní bouřky platí pro Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj až do pátečního rána, pro ostatní regiony do dnešní půlnoci.

Jalubí se může pyšnit zrekonstruovaným koupalištěm

Koupaliště, na němž od roku 1939 dováděly v letních dnech celé generace Jalubí a přilehlých obcí, vstoupí po rozsáhlé rekonstrukci do další etapy své existence.

Zemědělci počítají s až o 20 procent nižší úrodou obilovin

Vysoké teploty v květnu a červnu a především velké sucho s nedostatkem srážek letos ovlivní úrodu obilovin na Slovácku. V těchto dnech startují žně a zemědělci počítají s horším výnosem, ale i s horší kvalitou obilí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení