Kliknutím zvětšíteAni to však Janu Rýpalou neodradilo a téměř rok po svém svržení se rozhodla znovu kandidovat do předčasných voleb jako lídr hnutí Alternativa pro Podolí. Z voleb konaných 20. května navíc vyšla jako suverénní vítěz a s celkově šesti mandáty z devíti členného zastupitelstva se stala nejžhavějším kandidátem na obsazení postu starosty v Podolí.
Alternativa pro Podolí a Vy v jejím čele jste se stali jednoznačnými vítězi voleb. Jak tento výsledek vnímáte?
Velice nás to těší. Přičítám to dobré práci, kterou jsme v období, kdy jsem ještě byla starostkou, odváděli.
Cítíte vůči místním větší odpovědnost? Přece jenom do vás poměrně výrazně vložili své naděje spojené se směřováním obce.
Dlouho jsem se rozhodovala, zda znovu ve volbách kandidovat. Přece jenom se říká, že podruhé do stejné řeky nevstoupíš. Nicméně podporu, kterou mi v Podolí lidé při demonstracích vyjadřovali, jsem nechtěla zklamat a doufám, že ji ani svým budoucím jednáním nezklamu. V tomto smyslu cítím odpovědnost obrovskou.
Jak byste hodnotila průběh samotných voleb? Měla být dokonce přizvána kontrola z Ministerstva vnitra. Proč to bylo potřebné? Čeho jste se u voleb obávali?
Už v roce 2014 jsme se setkali se zpochybňováním výsledků voleb, proto vedení obce požádalo o dohled Krajský úřad a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra požadavku vyhovělo a jeho pracovník dohlížel na průběh voleb po celou dobu, byl přítomen i u sčítání hlasů. Neshledal žádné pochybení.
Kandidovala jste z prvního místa, dřívější místostarostka Jarmila Kasperová z druhého. Znamená to, že se opět obě budete chtít vrátit do svých rolí, které jste dříve zastávaly?
Ano, rozhodně to máme v plánu. Samozřejmě ale musíme nechat vše na zastupitelstvu.
Co bude první věc, s níž budete chtít nastoupit do funkce starostky, pokud budete zvolena? Máte už na mysli nějaký projekt nebo půjde víceméně o znovuzprovoznění obecního úřadu?
Nelze usnout na vavřínech a dávat si čas na oddych. Chci do toho jít po hlavě hned po prvním zastupitelstvu po volbách, které se zřejmě uskuteční 16. června. Je třeba začít pracovat na výběrovém řízení pro zateplení budovy mateřské školy a výsadbu zeleně, na obě akce máme již přislíbené dotace. Podolský fotbalový oddíl čeká téměř rok na pronájem hřiště. Problémů je spousta, nehledě na zabezpečení kulturních akcí, které se u nás pravidelně konají.
Co dál s náladou v obci? Často lze slyšet, že Vaše odvolání místní stmelilo, přesto se určitě najdou lidi, kteří se demonstrací neúčastnili, kteří naopak podporovali druhou stranu. Co ti od vás mohou očekávat, pokud budete znovu zvolena starostkou?
Nikdy jsem nevnímala a nerozdělovala lidi na ty, kteří v minulých měsících stáli za mnou, a kteří se aktivně protestů neúčastnili či podporovali druhou stranu. Pokud se stanu starostkou, určitě s tím nehodlám začít. Přestože se samozřejmě setkávám spíše s těmi, kteří se za mě postavili, obecní úřad bude otevřen všem a vždy se budu snažit požadavkům obyvatel vyjít vstříc.
A co strůjci podolského převratu? Stále bydlí v obci. Nebudete například apelovat na veřejnost, aby vůči nim zmírnila své nepřátelské nálady?
To, co se v minulém roce u nás událo, jednoduše většina aktérů nikdy nezapomene. Nestandardní a podle mého nemorální jednání jednotlivých zastupitelů překročilo veškeré meze, a ačkoliv třeba sama bydlím v ulici s Evou Dokoupilovou či Vladimírem Manou, nemám si s nimi co říct. Žádný smířlivý postoj ode mě nemohou čekat. Ostatní veřejnost nijak svými postoji neovlivňuji.
Když už jsme u těch nálad a demonstrací, vraťme se do minulého roku. Přece jenom, nepřišly Vám místy až moc teatrální a přehnané? Vzpomeňme jenom na rozbitá okna některých zastupitelů, vajíčka na fasádách domů, pokácené túje u rodinného domu Dokoupilových či šarvátku mezi panem Dokoupilem a panem Trávníčkem. Jak to s odstupem času vnímáte?
Možná je pohled z venku trochu jiný než emoce přímých účastníků. Cizím lidem se mohou některé události zdát přehnané a vyhroceny až na samou hranici, ale na druhou stranu, když se nešlo normálně a slušně domluvit s 5 zastupiteli, kteří tuto situaci zapříčinili, přišly na řadu demonstrace, nelichotivé transparenty a procházky po obci. Ostatní záležitosti v podobě rozbitých oken, vykácených tújí či vajíček však zásadně odmítám. Myslím si, že by něčeho podobného nebyl schopný žádný z demonstrantů, které osobně znám.
Nebojíte se, že se podobný hněv jednou může obrátit proti vám? Koneckonců strůjce demonstrací Jiří Trávníček se rozhodl nekandidovat a sám se dříve vyjádřil, že bude nadále v obci zastávat funkci blanického, tentokrát tedy podolského rytíře, který vyjede tehdy, až bude obci zase nejhůř.
Pohled na jeho osobu může být dvojí. On byl první, který poukázal na zvýšený zájem zastupitelky Dokoupilové o pozemek v nadregionálním biocentru Hluboček. Současně spolu s Evou Dokopilovou řešili Trávníčkovi dlouholetý spor o jinou část pozemku. Na druhou stranu to byl právě on, který začal jako první ostře vystupovat proti novému vedení s Jaromírem Hastíkem a Miroslavem Křižkou v čele, takže hlavně jeho vytrvalosti a zarputilosti vděčím za předčasné volby a současnou pozici, v níž se nacházím. Tomu, že se pasoval do role jakéhosi Damoklova meče, který bude viset nad vedením Podolí, se nebráním. Koneckonců doufám, že nic takového v budoucnosti potřeba už nebude.
Podporu Vám i Jarmile Kasperové vyjádřilo také mnoho okolních obcí v čele s Veletinami, Popovicemi a Drslavicemi. Pokud nastoupíte do funkce, předpokládám, že se Vám bude s okolními obcemi spolupracovat dobře. Může třeba vzniknout mezi obcemi mnohem častější a bližší spolupráce?
Už předtím jsme spolu dobře vycházeli a vzhledem ke zkušenosti okolních starostů jsem k nim občas také zavítala pro radu, přestože v dotazech a odpovědích podle stošestky (zákon o svobodném přístupu k informacím pozn. autora) jsem jim mohla sama předávat cenné zkušenosti, i když oni tyto problémy ve svých obcích tolik neřeší, to je jen specifické pro Podolí. Za jejich podporu jsem moc vděčná a ani já bych neváhala veřejně vystoupit, pokud by se každý jeden z nich dostal do podobné situace jako my v Podolí.
K situaci se vyjadřovala také spousta politiků od poslanců Petra Gazdíka a Antonína Sedi, přes europoslance Stanislava Polčáka po senátora Ivo Valentu. Měla návštěva některého z nich nějaký zásadnější vliv na vývoj celé kauzy, než jenom jakousi morální podporu?
Hodně nám pomohl senátor Ivo Valenta (Soukromníci) tím, že se snažil celou problematiku pochopit, navštívil Podolí, kde se snažil spor urovnat i se zkušenou právničkou Janou Zwyrtek Hamplovou. Nezanedbatelný byl také přínos poslance Petra Gazdíka či europoslance Stanislava Polčáka (oba STAN), kteří pomohli radou, zkušenostmi z komunální politiky a také medializací našeho případu ve vysoké politice. Velkou morální podporou nám byl senátor Zdeněk Papoušek (KDU - ČSL). Naopak pan poslanec Antonín Seďa (ČSSD) se při svém vystoupení v našem kulturním domě předvedl jako politik bez vlastního názoru. Opakoval pouze stanoviska zastupitelů, kteří nás odvolali a jež vedl Vladimír Mana, Seďův spolustraník, zastupitel a současně náměstek ministra životního prostředí (ČSSD). Přes veškerou snahu politiků se vše vyřešilo především díky neutuchající občanské aktivitě Podolanů.
Ačkoliv jste byla oficiálně odvolána v červenci minulého roku kvůli podezřením z machinací s dotacemi, pozadí celé kauzy lemoval spor o pozemky v místním biocentru Hluboček. Proč vlastně Hluboček vyvolal v obci nějaké konflikty? Co je na něm tak speciálního?
Nejdříve se jednalo o spor dvou sousedů Evy Dokoupilové a Trávníčkových. Právě Eva Dokoupilová se ale rozhodla jejich spor přenést na půdu zastupitelstva a vyřešit ho ve svůj prospěch hlasy pěti zastupitelů. Zřejmé zneužití funkce zastupitele k řešení osobního sporu byl hlavní důvod, proč se Jiří Trávníček začal zajímat o zastupitelskou demokracii v Podolí. Eva Dokoupilová se snažila odkoupit osmadvacet metrů čtverečních pozemků v Hlubočku a ty potom směnou nabídnout Trávníčkovým za pozemek neoprávněně Evou Dokoupilovou zabraný. To nejenom odstartovalo krizi na zastupitelstvu, ale také přimělo místní k domněnkám, že osmadvaceti odkoupenými metry nemusí celý prodej skončit. Začaly se potom šířit různé fámy, které mluvily o tom, že tam Eva Dokoupilová chce budovat sanatorium a od obce celé biocentrum koupit. Tak se dostaly pozemky v Hlubočku do pozadí, ale i do popředí sporů.
O nich se nakonec rozhodovalo v obecním referendu. Co říkáte na jeho výsledek a budete v budoucnosti chtít jeho znovuprojednání?
Výsledek mě potěšil, sama jsem hlasovala pro ponechání pozemků v majetku obce, a tak to chci i do budoucna nechat. Samotné závěry referenda navíc nelze přehlasovat ani na zastupitelstvu. Museli bychom jedině vyhlásit další referendum, nejdříve za dva roky po tom prvním, kde by se znovu obyvatelé nezávisle na zastupitelstvu rozhodovali. To, že jsou pozemky takto zablokované, mi ani nijak nevadí. Obec by spíše potřebovala vlastnit víc pozemků než nějaké prodávat.
Jak tedy celkově hodnotíte ten divoký rok, který nastartoval červencový převrat? Na jeho konci totiž stojíte jako vítěz, který má silnější pozici v obci než kdy předtím. Měnila byste všechno to pozdvižení za vedení zastupitelstva, kde jste jako vítězná strana měli menšinu a museli se spoléhat na vůli Jaromíra Hastíka, Miroslava Křižky, Evy Dokoupilové či Vladimíra Many?
Těžká otázka. S odstupem času a s vědomím toho, jak naše aktivita skončila, bych se vracet v čase nechtěla a za odstartování malé podolské revoluce jsem ráda. V současnosti se na to dívám optikou rčení, že všechno špatné je k něčemu dobré. Vztahy v zastupitelstvu se vyjasnily, každý zastupitel ukázal svou pravou tvář. Všechna obvinění, která se na mě snášela od vedení obce a která se objevila v tisku, na stránkách obce a i v místním zpravodaji, jsme já i moje rodina však nesli dost těžce. Cítila jsem velkou bezmoc, nešlo se proti lžím a polopravdám bránit. Je proto nutné připomenout, že tímto způsobem dělali obecní politiku zastupitelé Mana, Dokoupilová, Křižka, Hastík a Kubáňová. Největší výhrou Podolanů je, že jsme dokázali hodně hlasitě těmto zastupitelům říci, že toto si vážně už občané nemohou nechat líbit. Přes veškerou podporu to pro mě nebyl jednoduchý rok.
Chtěla byste dodat ještě něco na závěr?
Chtěla bych poděkovat Tatianě Perničkové za její práci na obecním úřadě a úspěšnému dovedení obce do předčasných voleb. Společně s ní bych chtěla poděkovat také Gábině Majíčkové a Petru Smetanovi, že toho půl roku, kdy jsme museli čekat na předčasné volby, dokázali přispět ke klidnému fungování obce. Konečně patří dík také všem, kteří se nebáli veřejně vystoupit a se svým hlasem se zapojit do protestů, které nás dovedly k předčasným volbám.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
