Na sklonku minulého týdne předváděla ve Škole jarních řemesel v Povážské Bystrici výrobu pomlázek – velikonoční výbavy pro muže nejrůznějšího věku. „Moje pomlázková sezona bude v příštích dnech pokračovat předváděčkami v základních školách na Zlínsku, v Brně na Náměstí Svobody, v neděli v hradišťské Vinohradské ulici a skončí o den později v Rožnově pod Radhoštěm,“ nastiňuje program pletení žil košíkářka, která se proutěnému řemeslu věnuje už devětadvacet let.

Vyučila se mu na Střední odborné škole, ústředí lidové výroby v Praze a v praxi si jej osvojovala u košíkářského mistra Františka Daňhelka v Buchlovicích. „Na jakosti vrbového proutí je závislý vzhled i kvalita pomlázky. Každý druh vrby má jiné vlastnosti. Vrbové proutí v oblasti Morkovic, které je velice kvalitní, mně pomáhali řezat po tři týdny naši známí,“ potvrzuje Špalková.

Na přání zákazníků plete žíly různých délek. Od deseticentime­trových miniaturních pomlázek, kterými šlaháči zdobí klopy svých kabátů, až po třímetrové. Výroba tak dlouhé žíly je náročná na ruce,“ svěřuje se košíkářka. Kromě výroby pomlázek má napilno i s oplétáním pětilitrových demižonů, litrových sklenic a koštovaček. „Ostatně je čas výstav vína a ochutnávání slováckých pálenek,“ poznamenává.

Vděčnými diváky na jejích předvelikonočních předváděčkách bývají děti školou povinné, které si chtějí samy zkusit, jak se kroutí vrbové proutí. „Někteří školáci jsou velice učenliví. Na pletení pomlázek jsou kupodivu šikovnější děvčata. Holt, muži jsou spíše na koštování vína nebo slivovice. Tím ale nemyslím ty malé školáky,“ usmívá se Špalková, která je už několik let členkou spolku Moravské dědictví a kromě toho aktivně spolupracuje se Slováckým informačním centrem Uherské Hradiště.