„Sám jsem předkládal návrh na doplnění rozpočtu o patnáct milionů korun, které by pomohly vypracovat projekt opravy věznice. Přestože můj návrh prošel přes rozpočtový výbor, byl smeten ze stolu Andrejem Babišem," sdělil poslanec z Uherského Hradiště a zároveň tamní šéf sociálnědemokra­tických zastupitelů Antonín Seďa. Z jeho pohledu tak plány na opravu věznice po podepsání memoranda nabraly špatný směr. „Ministerstvo financí vede v současnosti spor s okresním soudem v Uherském Hradišti a ani poté není zcela jasné, co s objektem má být. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, na nějž se má komplex převést, má totiž vypracovávat ještě studii využitelnosti. Jenže to nejspíš znamená odsunutí projektu o další léta," byl skeptický Antonín Seďa.

Pesimistické vize se však snaží mírnit hradišťský zastupitel za ANO Jan Zapletal. „Dle mého postupuje Andrej Babiš podle podepsaného memoranda. Nemůže přece vyčleňovat částku z rozpočtu dříve, než je areál věznice převeden na stát," reagoval. Podle něj se po transakci peníze najdou. „Ministerstvo financí během roku přece vždy může doplnit rozpočet o opatření, které reagují na danou situaci. Stále věřím, jakmile bude věznice převedena, že se na vypracování projektu a opravy částka na ministerstvech najde," poznamenal Jan Zapletal.

Před psaním katastrofických scénářů varuje také předsedkyně Spolku Memoria Anna Stránská. „Celkově panují zmatky a není zcela jasné, co by se vlastně mělo financovat. Nejdříve je potřeba zapojit do projektu odborníky na vypracování odborné studie. Tento krok však pravděpodobně dokáže pokrýt ministerstvo z vlastních prostředků," dodala.

Podle mluvčího Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radka Ležatky by navíc vyčleňování prostředků pro věznici bylo zbytečné, neboť práce na věznici nezačnou dříve než v roce 2018. „Uzavřené memorandum předpokládá po předání na ÚZSVM vypracování studie proveditelnosti a následně i projektové dokumentace a tyto výdaje je ÚZSVM připraven hradit v plné výši ze svého rozpočtu v roce 2017," dodal Radek Ležatka.

Věznice v Uherském Hradišti má za sebou pohnutou historii. Justiční palác s věznicí byl vybudován v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v jejích celách své tresty už v počátcích Československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav. Procesy následující po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila pro potřeby správy SNB.