Kliknutím zvětšíteDominik Machalík a Antonín Vystrčil, dva čerství absolventi zmíněné základní školy, se spolu se svým učitelem Vlastimilem Ondrou vydali z dvoutisícové moravské obce do čtrnáctimilionového japonského velkoměsta. Cíl? Účast na prestižní světové filmařské soutěži KWN Panasonic, kterou si zajistili nejprve vítězstvím v národním kole a následným umístěním v elitní čtyřce ve středoevropském finále.
Jejich úspěšný snímek nesl název Proti nenávisti.
„Téma jsme vymýšleli několik měsíců. Nakonec jsme vybrali boj proti nenávisti. Kromě sporů mezi národy, které můžeme neustále vidět na sociálních sítích, to je i nevraživost v Bánově mezi místními a přespolními žáky,“ vysvětluje Vlastimil Ondra.
Není to poprvé, co se amatérští filmaři z Bánova podobné akce zúčastnili. Před třemi lety byli na světovém finále v New Yorku. Od vzniku soutěže v roce 1989 se jí zúčastnilo více než 150 tisíc dětí ve věku jedenáct až patnáct let, letos to byli například mladí filmaři z Indonésie, Číny a Panamy.
Blíží se olympijské a paralympijské hry
Letošní světové kolo se organizátoři rozhodli pojmout odlišně od předchozích ročníků.
„V New Yorku se pouze řešilo, kdo vyhraje. Naopak v Japonsku organizátoři přichystali pro studenty bohatý doprovodný program. Například konferenci, kde řešili aktuální světové problémy. Právě generace mladých lidí bude těmto výzvám muset čelit,“ říká učitel z Bánova.
Tokio v roce 2020 uspořádá podruhé v historii olympijské hry. Před třiapadesáti lety na těch prvních zazářila gymnastka Věra Čáslavská, která získala tři zlaté medaile. „Uskuteční se tam i paralympijské hry. A jelikož Panasonic patří mezi partnery obou akcí, obsahoval náš program i setkání s paralympioniky,“ prozrazuje Vlastimil Ondra.
Jeho žáci si vyzkoušeli paralympijský sport Boccia, která je obdobou francouzské hře pétanque. Společnost jim dělali reprezentanti Japonska a Nového Zélandu.
„O tomto sportu jsem nikdy neslyšel. Bylo skvělé, že nám ho představili paralympijští medailisté,“ neskrývá nadšení režisér Dominik Machalík. Soutěžení v tomto případě opravdu nebylo důležité. „Pochopili jsme, jak velkým prostředkem je sport pro sjednocení lidstva a jaké možnosti otevírá nemocným a postiženým lidem,“ popisuje Vlastimil Ondra.
Překvapení na letišti, průvodce z ČVUT i krásy města
Z Bánova do Uherského Brodu, poté rychlíkem do Prahy. Z Letiště Václava Havla do Amsterodamu a poté jedenáctihodinový let do Tokia, kde je čas posunut o sedm hodin dopředu. Ospalé moravské filmové nadšence ale stihla ještě před cestou na hotel zaujmout jedna pro Japonce typická věc.
„Na letišti jsme potkali menšího pavouka. Nakonec to dopadlo tak, že se na jeho odchytu podílelo asi šest pracovníků,“ líčí Dominik Machalík. Účastníci soutěže se seznámili také s vysokou, až sedmdesátiprocentní vlhkostí vzduchu.
„Připomnělo mi to tropický pavilon v Zoo Lešná,“ srovnává Vlastimil Ondra.
Organizátoři přidělili české skupině i překladatele.
„Velmi nás překvapilo, že Marcel alias Maru je český doktorand, který je v Tokiu na ročním pobytu z ČVUT. Byl k nezaplacení, seznámil nás s taji i odlišnostmi Japonska,“ říká s vděčností bánovský učitel.
Japonsko patří mezi nejvyspělejší a nejbohatší země světa. Kromě výrazného technologického pokroku nabízí i jiná srovnání. „Lidé tam neustále hrozně spěchají. Auta jezdí stejně jako v Anglii vlevo. Mohutné dálnice se kříží i třípatrově, vedle nich jsme ale mohli vidět mnoho rýžových polí,“ překvapuje Vlastimil Ondra.
Přístupem Japonců k životu by se mohli inspirovat i lidé v České republice. „Jsou celkově klidnější, usměvavější a velmi pracovití. Kromě toho náš zaujaly legendární japonské záchody. Ty měly i patnáct tlačítek a šla z nich pustit třeba hudba,“ přibližuje Dominik Machalík.
Během tokijského pobytu stihli návštěvníci z Moravy obdivovat i velkolepou metropoli.
„Rozlehlost mostů a bulvárů byla v porovnání se stísněnými uličkami Prahy ohromující. Večeřeli jsme v tradiční restauraci na Ginza Street. U vchodu jsme si museli zout. Uvedli nás do místnosti bez židlí. Usadili jsme se k prostřeným stolům na zem. Japonci, s nimž jsem seděl, mě naučili jíst hůlkami. Dokonce mi vysvětlili, jak a v jakém pořadí se co jí. Později jsem konečně poprvé ochutnal i suši. Bylo skvělé,“ vzpomíná Vlastimil Ondra s dodatkem, že Ginza Street je nejdražší ulice s obchody na světě. Nájem za jeden metr čtvereční tam údajně stojí deset milionů korun.
„Už si ale nepamatuji, jestli za měsíc nebo rok. I když, ono i na rok je to hodně,“ směje se.
V soutěži sice vyhráli Číňané a Japonci, závěrečná přehlídka v národních krojích ale pozitivně zapůsobila na všechny zúčastněné. Kromě bohatého občerstvení obdrželi na slavnostním banketu mladí filmaři i dárky. Na pobyt v exotickém Japonsku budou Bánovští vzpomínat ještě dlouho. Mezi navštívenými místy dominoval vedle metra a kopie Eiffelovy věže především Skytree (Nebeský strom), který je se svými 634 metry nejvyšší věží světa.
„Velmi rychlý výtah nás vyvezl nejprve do 350 metrů. Po prohlídce terasy jsme pokračovali dále. Byla to úchvatná vyhlídka. Bohužel jsme si jí moc neužili, protože Japonci neustále spěchají. Myslíme, že jsme Nebeským stromem prolétli ve světovém rekordu,“ zakončuje Vlastimil Ondra.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
