VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Města mají po vzniku kraje větší pravomoci

Slovácko – Je tomu deset let, co vznikl Zlínský kraj. V jeho čele stáli i dva hejtmani ze Slovácka, prvním z nich byl František Slavík ze Starého Města, druhým Libor Lukáš z Pitína. Oslovení politici hodnotí vznik krajů pozitivně.

2.10.2010 2
SDÍLEJ:

Libor Karásek. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

„Zlínský kraj se zdál být nesourodý, zahrnuje přece Slovácko i Valašsko. Naše počáteční nedůvěra se ale nenaplnila. Bez podpory krajského úřadu by nemohl vzniknout například železniční podjezd u nemocnice, proměna areálu bývalých kasáren, v Hradišti by nebyla fakulta univerzity či plánovaný projekt centrálního objektu v nemocnici,“ uvedl starosta Uherského Hradiště Libor Karásek.

Spokojený s existencí kraje je i starosta druhého největšího města na Slovácku Ladislav Kryštof z Uherského Brodu. „Lidem se přiblížila správa, o regionu se nerozhoduje na ministerstvu, ale ve Zlíně. Navíc se rozšířily pravomoci některých měst, i Uherského Brodu. Jen se obávám vládního návrhu, který má omezit peníze na tuto agendu,“ mínil Kryštof.

První hejtman František Slavík si cení hlavně toho, že díky vytvoření krajů byla posílena role měst. „Kromě krajského úřadu se totiž pravomoci a výkon státní správy převedl také na pověřená města. Jen nebyla adekvátně posílena jejich finanční situace,“ řekl Slavík.

Bývalý hejtman a nynější staroměstský zastupitel ale zase zdůrazňuje, že menší obce a města mají teď větší šanci dostat se k penězům na různé projekty. „Pokud mají jasné záměry a vytvoří společná sdružení, jsou pro ně dostupné dotační programy na rozvoj v mnoha oblastech. Myslím si, že je vidět výrazná změna k lepšímu,“ doplnil Slavík.

Lidé už nemusejí na krajský úřad dojíždět přes hodinu do Brna, do Zlína se dostanou za podstatně kratší dobu. Na budování krajských institucí se podílel i druhý hejtman Libor Lukáš. „Přispívaly k vytváření plnohodnotnosti Zlínského kraje, například krajského policejního ředitelství,“ uzavřel nynější statutární náměstek hejtmana Lukáš.

Slavík netouží být znovu hejtmanem

Slovácký deník krátce vyzpovídal prvního hejtmana Zlínského kraje Františka Slavíka. Ten shodou okolností pochází ze Starého Města, kde byl v letech 1990 až 2000 starostou, poté od roku 2000 do 2004 krajským hejtmanem.

Byl jste prvním hejtmanem Zlínského kraje. Čím Vás ta funkce překvapila?

Šlo o první volby do samosprávných krajů po mnoha desítkách let, takže všechno bylo nové, nevyzkoušené, bohužel někteří kolegové velmi usilovali zachovat staré návyky.

Rozhodl byste se pro stejnou dráhu znovu, nebo už je doba v politice za vámi?

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

Jaký vztah máte ke svému rodišti?

Ke Starému Městu – Velkomoravskému mám silně romantický vztah, který s přibývajícím věkem a dalšími archeologickými a historickými poznatky stále posiluje,ve vztahu k současnosti jsem bezvýhradný patriot.

Jak moc bylo těžké nepreferovat jako hejtman místo, odkud pocházíte?

To jsem měl v náplni práce jako starosta, v pozici hejtmana by to nebylo fér.

Autor: Jitka Cilečková

2.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
40

Vychutnejte si léto s Deníkem a hlasujte o váš nejoblíbenější podnik

Barum Czech Rally Zlín. Ilustrační foto

Startovní listina Barum Rally zdarma ve čtvrtečním Deníku

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. 

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Archeoskanzen na Modré se proměnil v židovskou vesnici

Baladický příběh Pláč svatého Šebestiána, který se odehrává na pozadí velké morové epidemie na území Svaté říše římské, jež postihla Evropu ve 14. století, natáčeli v Archeoskanzenu Modrá a v polích za tamní Živou vodou scénáristé a režiséři Milan Cyroň a Tomáš Uher.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení