Marie Šuranská vdechuje život figurkám z kukuřičného šustí

Ocitnout se ale na babické krojové burze znamenalo neminout na ní minitrh neodolatelných zbytečností. Snad každý, kdo má alespoň trochu citu pro práci lidských rukou, se na něm zastavil.

Dýchlo tu na něj kouzlo předmětů z proutí, pedigu, sena, papíru, medového perníku, příze či kukuřičného šustí, které vytvořily dovedné ruce členů babického folklorně – recesistického sdružení Baňa. Návštěvníky okouzlili třeba rozmanití andělíčci, postavičky s otýpkami na zádech či panenky s květinami. Z kukuřičného šustí, neboli z listenů obalujících kukuřičné klasy, které jsou pro zemědělce odpadem, je vytvořila Marie Šuranská, jednatelka babické Baně.

„Do tajů tvorby figurek z kukuřičného šustí nás před čtyřmi lety zasvěcovala v kurzech, které pořádalo etnografické oddělení Slováckého muzea, zkušená tvůrkyně živoucích šusťákových postaviček paní Františka Snopková z Uherského Hradiště," listuje ve vzpomínkách Marie Šuranská, která výrobu lehounkých figurek ze šustí předváděla před zraky diváků již v několika obcích Slovácka.

Dílka z kukuřičného šustí jsou jejím křehkým zrcadlem, projevem její osobnosti i momentální nálady. „Jsem velice ráda za základy tvorby figurek, které nám v kurzu vštěpovala paní Františka Snopková, držitelka Ceny Vladimíra Boučka. Ovšem této práci je potřeba se věnovat i mimo kurzy, tedy ve svém volném čase a toho zatím moc není," svěřuje se Šuranská. Dodává, že při tvorbě postaviček z kukuřičného šustí se pořád hodně učí a je nucena přemýšlet.

„Každá figurka je originál a rodí se vlastně už na jarních polích, kdy se kukuřice vysévá. Z kukuřičných klasů, které neprojdou kombajnem, si nasbírám šustí a nechám je náležitě vysušit. Pak je ještě operu a konzervuji sířením," prozrazuje tvůrkyně šusťáčků. Díky jejímu přirozenému a výtvarnému talentu a zručnosti nesou její práce nezaměnitelný charakter a vzhled, který se na první pohled lisí od běžné produkce. Každý lístek, který byl obalem kukuřičného klasu, se hodí na něco jiného. Na hlavičky postaviček je potřeba lístky velmi jemné, takové, které rostou nejblíže klasu. Na sukýnku jsou potřeba listy delší a širší. Vlásky na klučičích figurkách jsou z nadrobno nastříhaného kukuřičného vláší, vlasy panenek jsou z listů obarvených nahnědo.
„Udělat rovně stojící figurku je základ. Ale dát jí ten správný pohyb, který odpovídá její činnosti, to už je složitější," svěřuje se paní Marie. Základy figurky tvoří pevný drátek, ale hlavička postavy je z umně stočeného a vyplněného kukuřičného listu. Než se začne s tvorbou figurky, je potřeba šustí máčet. To aby listí změklo a nelámalo se.

„I přesto, že figurky dělám již několik let, považuji se stále za začátečníka, který s obdivem sleduje práci paní Snopkové, Kočišové, ale také Blažkové, u které jsem měla možnost získat základy pletení ze šustí, a na kterou ráda a často vzpomínám," dodává Marie Šuranská, která proměňuje listy obalující kukuřičné klasy v nejrůznější figurky.