Hlasovali jste pro ostudy Slovácka. Podívejte se

V současné době chátrající stavbu sice vlastní soukromá realitní společnost z Uherského Hradiště, o zlepšení přístupu vlastníka však zatím město marně usiluje. „Dlouhodobě nás stav objektu trápí. Vede se řízení k zajištění účinné péče o tuto kulturní památku. Město jedná s majitelem objektu ve věci stavebního stavu a jeho budoucnosti,“ sdělil hradišťský místostarosta Stanislav Blaha, který má představu, jak by měla být stavba nadále využita.

„S ohledem na statut objektu jako kulturní památky je možné pouze důstojné a šetrné využití, nejlépe zase v kategorii občanské vybavenosti, například relaxačních služeb, volnočasových aktivit, drobných sálových sportů a jako prodejních a výstavních prostorů. Tedy zařízení, která budou veřejně přístupná,“ dodává Blaha. Jedním z řešení, které se nabízí, je převod budovy zpět na město. „Vše je otázkou probíhajícího jednání s majitelem, ale vzhledem k rozpočtovým možnostem města a ekonomické situaci spíše neuvažuje o zpětném odkupu,“ uzavírá místostarosta Blaha.

Architektonické zajímavosti stavby:
- převýšená hala s bazénem a saunou
- v patře chodba s proskleným průhledem
- točité schodiště vedoucí z patra k malému bazénu
- oválně prohnutá předělová stěna u sprch
- kulatá okénka v prvním patře
- železobetonový skelet vyplněný cihlami
- původní pásová okna jsou nahrazena tvárnicemi

V budově, která těsně sousedí s bývalými lázněmi, provozuje několik podnikatelek kosmetické služby. Ačkoliv mají objekt denně na očích, o jeho dalším osudu nemají tušení. „Pokud vím, měnili se tam majitelé a v novinách se psalo o několika plánech, co s budovou dál, nic z toho se ale zatím neuskutečnilo,“ říká Iva Hýsková, majitelka nehtového studia.

Ač má budova za sebou bohatou historii, chátrá už řadu let. Přitom se podle historičky Blanky Rašticové ze Slováckého muzea jedná o architektonicky velmi cenný objekt. „Projekt této strohé pozdně funkcionalistické stavby vypracoval počátkem roku tisíc devět set třicet šest slavný architekt Bohuslav Fuchs. Financována byla městem a tehdejší náklady dosáhly 1,2 milionu korun. Budova lázní byla dokončena v témže roce, ke slavnostnímu otevření pak došlo třetího září tisíc devět set třicet sedm,“ informuje Rašticová. K uzavření lázní došlo počátkem devadesátých let 20. století po uvedení do provozu krytého bazénu.

V dalším dílu si v úterý 26. dubna přečtěte o stavbě kostela ve Starém Městě

Petra Kučerová