„Nedostatek srážek a vysoké teploty zvyšují aktivitu těchto škůdců. Zaznamenáváme jejich nadstandardní výskyt, ale zatím se ještě nejedná o kalamitní stav,“ popsal současný vývoj v lesích na Slovácku Zálešák.

Škůdci napadají stromy, které poškodil mokrý sníh na konci zimy. Lesníkům nezbývá, než co nejrychleji poškozené dřevo vytěžit. V tom jim však brání nedostatečné kapacity. Většina pracovníků a techniky totiž v současné době pomáhá s likvidací kalamity na Šumavě. Situace je o to složitější, že lesníci na Slovácku s ohledem na ptáky a užitečný hmyz nepoužívají otrávené nástrahy. Chemicky ošetřují pouze vytěžené kalamitní dřevo, a to jen za užití prostředku, který nelikviduje ani včely.

Na druhém konci regionu, v Bílých Karpatech, hrozí útok kůrovce stejně akutně jako na Slovácku.

„U nás je situace podobná jako v buchlovských lesích. Navíc tady máme více smrků. Hlídáme, klademe lapače a můžu říct, že zatím máme situaci pod kontrolou, ale je to velmi náročné,“ poznamenal Josef Zezula, lesní správce luhačovického polesí.

Podle biologa Lubomíra Pospěcha extrémní kůrovcové kalamitě v regionu brání skladba zdejších lesů. Porost je totiž bez rozsáhlých monokultur. „Tento brouk požírá lýko poškozených nebo oslabených stromů, čímž dokonává jejich zkázu,“ vysvětlil Pospěch.

Sucho podle tvrzení Zálešáka obecně škodí všem dřevinám, a tak nejen v boji s kůrovcem by lesům nejvíce pomohlo ochlazení a déšť.