„Situace se vůbec nezlepšuje. Převážně menší děti a mládež do knížek dál kreslí, podtrhávají a dokonce vytrhávají strany, místo aby si je okopírovali,“ vyjmenovala neřesti vedoucí brodské knihovny Hana Krajčová.

Přidal se k ní i ředitel hradišťské Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana Radovan Jančář. „Knihy bývají nejčastěji vytrženy z vazby nebo polity, a to doslova vším možným. Bývají taktéž oblíbenou hračkou domácích zvířat, zejména psů,“ zmínil ředitel.

Novějším, ale zato velmi častým prohřeškem se v Uherském Brodě stalo poškozování čárových kódů knih. „Ti, kteří to dělají, chtějí jenom napálit knihovníka. Nemají k tomu asi jiný důvod. Navíc to musejí provádět přímo v knihovně, jinak bychom na ně při přebírání knihy přišli,“ doplnila Krajčová, podle které činí pokuta za zlomyslnost pouze pár korun.

Prokazování viny je v knihovnách velkým problémem. Pokud totiž poškození není velké, těžko se nachází i dokazuje. „Například při podtrhávání textu se dá pravý hříšník jen velmi těžce odhalit,“ přiznal Jančář. „Když někdo vytrhne jednu nebo dvě strany uprostřed knihy, těžko to knihovnice na první pohled odhalí,“ dodala Krajčová.

Na bezohlednost některých čtenářů doplácejí ti slušní. Listování poničenou knihou je pro ně nepříjemným zážitkem. „Nejvíce čtu naučnou literaturu. Málokterá knížka bývá v této oblasti nepoškozená. Lidi si často podtrhávají nebo rozepisují propisky. Člověk se kolikrát víc soustředí na čmárance než na samotný text,“ poznamenala hradišťská studentka Tereza Kočicová.

V menších obcích není knižní vandalismus tak častý. Podle tamních knihovníků existuje několik důvodů, proč tomu tak je. „Máme kolem pěti set aktivních čtenářů, takže malou návštěvností to nebude. Je to spíše tím, že se na vesnici mezi sebou známe. Lidi jsou tu možná i slušnější než ve městech,“ míní vedoucí straňanské knihovny Marcela Schönbaumová.