V roce 1905 vzbudila senzaci hypotéza amatérského archeologa R. Čechmánka o možné souvislosti příjmení Raštica s velkomoravskými Mojmírovci. S odkazem na starou pověst ji v roce 1905 uveřejnil cyrilometodějský badatel František Přikryl. Pověst vypráví o tom, že poslední panovník z rodu Mojmírovců Rastice (po předkovi Rastislavovi) žil po pádu Velehradu a zániku velkomoravské říše v ústraní v klášteře na Orlové poblíž Králova stolu. Jeho dcerka se posléze vdala za prostého obyvatele Buchlovic, a ten na památku slavného původu manželky z rodu velkomoravských knížat přijal jméno Rastice. Během dalšího vývoje se toto jméno změnilo v příjmení Rastica a z toho následně Raštica.

Ještě v roce 1937 hradišťský redaktor J. K. Boček napsal: "Po pečlivém prozkoumání pověsti známým archivářem R. Čechmánkem z Olomouce … zdá se bezpečně porokázáno, že těmito potomky jsou bratři Rašticovi. Dva bratři Josef a Fabian, oba jsou kloboučníky, a dva bratři, Vincenc a Ludvík, oba jsou klempíři."

I dnes Rašticovi žijí jak v Uherském Hradišti, tak v Buchlovicích. Ze 102 nositelů a nositelek tohoto příjmení v České republice jich 45 žije právě na Hradišťsku a dá se tedy předpokládat, že zbylí jednotlivci rozesetí po republice pocházejí z rodového centra v našem regionu. V písemných pramenech potvrzení jejich velkomoravského původu nenajdeme, je však skutečností, že rod Rašticů patřil po celou dobu středověku k pozemkovým majitelům na Buchlovsku.

Nejen Rašticům, ale i dalším zájemcům může v hledání historických počátků jejich rodu pomoci genetaický výzkum rozborem DNA. Centrum slovanské archeologie MZM v Uherském Hradišti uskuteční ve dnech 7. 12. (od 13. do 18 hod.) 9. 12. (od 8 do 13 hod.) a 12. prosince (od 9 do 16 hod.) t.r. odběr slin od dobrovolníků, z nichž odborné pracoviště zjistí DNA. Ta bude srovnávána s DNA zjištěnou z kosterních pozůstatků jedinců pochovaných v rozmezí 9.-12. století na pohřebišti kolem základů metropolitního velkomoravského kostela na Výšině sv. Metoděje (Špitálky) v Uherském Hradišti-Sadech. Genetického výzkumu (výlučně v mužské linii!) se může bezplatně zúčastnit každý, kdo má informace, ať z rodinné tradice, z literatury pramenného charakteru nebo z rodokmenu o tom, že jeho rod má historické kořeny v regionu Uherskohradišťska, zejména v obcích relativně nepříliš vzdálených od někdejšího Veligradu.

A tak se nejen Rašticové, ale všichni, kdo se výzkumu zúčastní, dozví, zda měli velkomoravské předky pochované v Sadech. Pro historickou vědu a archeologii však budou mít získané poznatky mnohem širší a závažnější význam, neboť zásadním způsobem zpřesní prameny o původu obyvatel centrální oblasti velkomoravské říše.

Některé historické rody v obcích v okolí VeligraduNa Staroměstsku: Andrýsek, Blaha, Burda, Bazala, Bráblík, Číhal, Dudešek, Grebeň, Grebeníček, Horehleď, Hájek, Holáň, Chlachula, Chrástek, Kluka, Křivák, Magdálek, Mazůrek, Močička, Obdržálek, Omelka, Pelka, Palla, Pleva, Slavík, Štefka, Ulrich, Vaďura, Vožďa. Na Polešovsku Bartošík, Běhávka, Brhel, Hrobař, Janík, Jordán, Kotek, Laga, Lakosil, Miklík, Mléčka, Martykán, Otépka, Polášek, Plevák, Rolník, Soják, Verbík, Vaculík, Vaněk. Na Kunovsku: Abrhám, Ančík, Blažek, Fornůsek, Franěk, Dřínka, Dostálek, Hrabec, Hráček, Hrubý, Halámek, Habarta, Snopek, Štěrba, Horsák, Nemrava, Malina, Tvrdoň, Jilík, Vaculka, Vlachynský, Zajíček, Zámostný. Na Uherskoostrožsku: Adamčík, Botek, Bezděk, Červenák, Fiala, Galuška, Hutula, Husek, Jurásek, Joch, Lopata, Potrusil, Peprný, Šišpera, Vodárek. Na Hlucku: Bobek, Bobčík, Bachan, Blaha, Daněk, Drobil, Frančík, Gavlas, Halla, Hrabal, Huráb, Jegla, Janošek, Kadlček, Kašpara, Masařík, Mitáček, Nožička, Pomykal, Šimek. Na Buchlovicku: Buchtík, Blabla, Chytrý, Doležal, Eleš, Elšík, Gerža, Hvožďa, Jurča, Kašpárek, Křemeček, Maděra, Mikel, Pavlica, Raštica, Trávníček, Trefilík, Tomaštík, Vávra

Autor: Jiří Jilík

Související Žijící potomky Velkomoravanů na Slovácku má odhalit porovnání DNA