Opilec útočí i na ně, ale je natolik „pod vlivem“, že jeho odpor strážci zákona snadno překonávají a neurvalce nakládají do auta. O den později hlídka objevuje u frekventované silnice v místní ulici 28. října namol opilého muže balancujícího mezi chodníkem a vozovkou. Smrtelné nebezpečí pro něj představuje prakticky každé projíždějící auto. Také tento muž odmítá sdělit kde bydlí a místo argumentů mává strážníkům pěstmi před obličejem. Podobných případů, kdy agresivní opilci hrají hlavní roli, řeší strážníci stále víc. A řešení se stále více prodražuje i uherskohradišťské radnici a hlavně opilcům. Už proto, že strážníci musí tyto osoby převážet na záchytku do Kroměříže.

„Jestliže jsme v předešlých letech převáželi tyto lidi maximálně jednou ročně, nyní jsou to i tři případy měsíčně. Dříve je stačilo vyzvat, aby se odebrali k domovu. V současnosti ale řada z nich odmítá takových rad uposlechnout a často na nás útočí. Nezřídka musí naši lidé použít chvatů, nasadit provinilci pouta a převézt ho na záchytku,“ vysvětlil velitel hradišťských strážníků Vlastimil Pauřík.

Oslovení obyvatelé města takový postup strážníků schvalují. „Pokud se jedná o opilé agresory, je záchytka jediným odpovídajícím řešením. Takový člověk totiž často řádí i po příchodu domů a napadá své příbuzné. Zrovna minulý týden jsem se setkala se svou známou, která podobné případy se svým blízkým příbuzným řeší velmi často,“ podotkla Ludmila Stojaspalová z Uherského Hradiště. Pro opilce přitom není výlet na kroměřížskou záchytku nijak levnou záležitostí. Částečné náklady musí na jeho přepravu vynaložit i zřizovatel městské policie, tedy hradišťská radnice. Ta je totiž povinna uhradit náhradu na přepravu opilých jedinců a až následně po nich může tyto náklady vymáhat. „Převoz stojí zhruba tři stovky. Provinilec zaplatí i pokutu za přestupek, celkově se může tato částka vyšplhat do deseti tisíc korun,“ vypočítal Vlastimil Pauřík. Strážníci ale nemohou počítat s tím, že se podobných cest do Kroměříže brzy zbaví. Zřízení záchytky či stavba podobného zařízení se v současné době nechystá. „Nepočítáme se zřízením záchytky ani v naší nemocnici. Pokud k nám přivezou pacienta s podezřením na zranění a je opilý, pak ho vyšetříme. V případě, že se ukáže, že jeho zranění nejsou vážná, ho necháme převézt sanitkou na záchytku. To je ale spojeno s nemalými náklady na jejich přepravu, a pak po nich placení za tuto službu vymáháme,“ poznamenal mluvčí hradišťské nemocnice Jan Karásek. Ten dodal, že v případě zranění opilého člověka jej musí lékaři vyšetřit. „Pokud je agresivní, pak musíme takového pacienta přikurtovat k posteli a provést mnohdy i velmi finančně nákladná vyšetření,“ doplnil mluvčí Jan Karásek.

Vrchní sestra protialkoholní záchytné stanice v Kroměříži Marie Christovová informovala, že přijmou zhruba 85 pacientů za měsíc. „Nelze říci, že by jich bylo víc o víkendech či o výplatách nebo podobných dnech. To je silně individuální. Není také žádná typická věková kategorie, která by reprezentovala vzorek našich nejčastějších návštěvníků. Pokud se jedná o pacienty z Uherskohradišťska, nemám pocit, že by jejich počty nějak razantně stouply,“ podotkla vrchní sestra Christovová. Připustila však, že pro hradišťské strážníky může být vzdálenost do Kroměříže problémem. „Další záchytka ve Zlínském kraji by jistě problémy se složitým převozem opilých lidí vyřešila,“ dala za pravdu hradišťským strážcům zákona Marie Christovová.

Hradišťští strážníci ani zdravotníci nemohou počítat s tím, že se situace s komplikovanými převozy opilců do Kroměříže brzy změní. Otevření takového zařízení na Uherskohradišťsku se totiž na nejbližší léta neplánuje. „Zřídit záchytnou stanici může kraj nebo i obec. Jedná se ale o zdravotnické zařízení, proto je v takovém případě nutné splnit podmínky pro vydání registrace. Žádný požadavek ze strany měst či obcí Zlínského kraje jsme prozatím nezaznamenali,“ upřesnila mluvčí krajského úřadu ve Zlíně Gabriela Sýkorová Dvorníková.