Hody jsou teď už o zábavě, tvrdí zlínská etnografka

4. 11. 2007

ZLÍNSKO - Podzimní víkendy jsou ve znamení hodů. Slaví je téměř všechny obce na Zlínsku. Podle etnografky Aleny Prudké ze zlínského Muzea jihovýchodní Moravy je totiž povědomí o této tradici stále silně zakořeněné.

Hody v Jarošově. | Foto: DENÍK/Oleg Kapinus

V těchto víkendových dnech celá řada obcí na Zlínsku slaví hody. Jaký je původ této tradice?
Zakončovaly letní a podzimní zemědělský cyklus, kdy se sklidila úroda. Začalo klidnější období, takže si lidé mohli oddechnout. Mají velice starou tradici. Drží se obvykle na svátek zasvěcení kostela v obci, připadá-li tento svátek na podzimní měsíce. Ale může to být například i na Martina, na Kateřinu. Navíc Josefínské nařízení z konce osmnáctého století přikazovalo jejich slavení v jednotném termínu, tak zvané císařské hody. Ty se slavily vždy třetí neděli v říjnu. Ale nebyli by to naši předkové, aby si k těm císařským nepřidali ještě ty původní, které se držely podle místní tradice. Takže se mohly slavit dvoje.

Jaké zvyky byly nejčastěji spojené s oslavami hodů?
Při hodech vládu v obci často přebírala chasa, tedy mládež. Volila si stárky – chlapce a dívky, kteří přebírají od starosty právo nad obcí po dobu hodů. Tato tradice se udržuje dodnes na Slovácku. Ale i v některých místech Zlínska můžeme ještě teď narazit na zajímavé zvyky. Například v obci Veselá vodí po vesnici ověnčeného berana a zvou na hodovou zábavu. To jsou relikty starých hodových zvyků – stínání berana, shazování kozla nebo mlácení kačera. Tyto zvyky byly velice kruté, úřady je během devatenáctého století zakazovaly. Dnes zůstaly jejich ozvěny zachovány jen v žertovné podobě. Hody jsou teď spíše příležitostí k tanečním zábavám, k rodinnému setkání, pobesedování a bohatému pohoštění.

Máte přehled, v kterých obcích v okolí se hody stále slaví a udržují?
Slaví se prakticky všude, ale rozdíly jsou ve formě oslav. Většinou se však neobejdou bez hodové zábavy, bez pečení cukroví, přítomny bývají i kolotoče.

Čím si vysvětlujete, že se obce snaží tuto tradici neustále udržovat?

Domnívám se, že je to přirozené. Kdyby tradice úplně vymizely, tak by se lidé cítili o něco ochuzeni. Dodržování tradičních zvyků a jejich společné prožívání působí na soudržnost obyvatel v obci, na uvědomování si příslušnosti k určité komunitě, vlastních kořenů.

Myslíte si, že tato hodová tradice bude zachována i do budoucnosti?
Nechci předpovídat, ale domnívám se, že ano. Jsou to příležitosti k oddechu, k zábavě, k oslavám, kterých se člověk bude dál držet. Dřívější drsné zvyky zmizely, už je to především zábava. A lidé se rádi scházejí a oslavují.

Jsou tyto podzimní oslavy ojedinělý jev, nebo na ně narazíme i jinde v republice?
Hody nejsou omezeny jen na naše území. Hospodářský rok byl všude podobný. Na Moravě máme hody, v Čechách posvícení, v západní Evropě obřady podzimního Díkůvzdání. Ale ve své podstatě je to stále jedno a totéž.