VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Audit Deníku: Inkluze ano, ale nerušit speciální a praktické školy

Velký seriál Deníku pokračuje dalším ožehavým tématem – Inkluzí. Spojení dětí handicapovaných s dětmi zdravými či přímo neobvykle nadanými do společných tříd, vyvolalo rozporuplné reakce.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archiv Deníku

Průzkum mezi tisíci osobnostmi z regionu a celé ČR pokračuje.

Zlínský kraj byl ale jedním ze tří regionů v republice, kde podporu inkluzi vyjádřila většina respondentů.

Jedním ze zastáncům inkluze je Martin Gazda, iniciátor známého projektu Malé mimi.

"Jsme evropskou zemí na úrovni a oni jsou toho součástí. Handicapovaní mají mnohdy díky svému omezení v jiných směrech navrch. Není důvod je odkládat do zvláštních škol," tvrdí.

Opačné stanovisko zaujímá šéf odborářů v Continetal Barum Jan Skoch.

„Mluvíme-li o mentálně handicapovaných žácích, je to další kamínek do mozaiky zhoršujícího se systému vzdělávání u nás," uvedl.

Společné vzdělávání dětí většina škol zvládá

Region – Zlobily, zlobí a budou zlobit – jsou to přeci děti! „Jsou to miláčci," oponuje asistentka Romana častému názoru. Postiženým dětem pomáhá s výukou na zlínské základní škole.

Původně přitom pracovala jako prodavačka.

„Děti si za mnou chodily povídat do prodejny u školy, až mi jednou jejich učitelka řekla – když vás to s dětmi tak baví, nechcete si udělat kurz na asistenta? A mně to přišlo jako super nápad," vzpomíná Romana. Naplno se dětem věnuje teprve pár měsíců, ale ohromně jí to baví.

„Je úžasné, že můžu někomu pomáhat s učením, i když je to samozřejmě i náročné," popisuje svou novou životní roli.

„Obdivuji některé učitele, jak jsou trpěliví, někdy mám pocit, že by ve třídě mělo být rovnou několik asistentů," dodává.

Začlenit různé děti do jednoho kolektivu může být problém. Ale také nemusí. Nakonec – v minulosti se často v jedné vesnické škole museli dohromady učit děti rozdílného věku a často i s naprosto rozdílnými schopnostmi, vadami či poruchami.

„Kdo nezažil 28 dětí ve třídě, 2 ADHD a 1 autistu, a to vše bez asistenta pedagoga, neví, co je to naše školství," směje se ředitelka malenovické mateřské školy Ivana Pilátová. Zvládnout se to zkrátka „muselo". A zvládá se to i nyní.

„V naší škole provádíme inkluzi již dlouhá léta a řekl bych bez problémů, protože se snažíme řídit radami a doporučeními," prozradil ředitel Základní školy Luhačovice Roman Lebloch.

Ve své škole již měl děti postižené zrakově, sluchově i tělesně. Zkušenost mají také s dětmi s vývojovými poruchami učení nebo autisty.

„Dítě s autismem u nás skončilo školní docházku před 4 lety, mělo přiděleného asistenta, se kterým učitelé i ve spolupráci s rodiči vše bez problémů zvládali, navíc tento žák školu výborně reprezentoval v přírodovědných předmětech," připomněl ředitel Roman Lebloch s tím, že zatím mají v luhačovické škole jen malou zkušenost s dětmi mentálně hendikepovanými.

„Tady si myslím, že je parketa pro učitele-odborníky ve speciálních a praktických školách k tomuto účelu zřízených," doplnil.
Kladně hodnotí inkluzi také ve Valašských Kloboukách.

„Jsme přesvědčeni, že inkluzivní vzdělávání je možné a správné, důležitá je všestranná podpora dítěte, což ale stojí peníze, které tu dřív nebyly," vysvětlil ředitel Základní školy Valašské Klobouky Karel Ptáček.

„Tento způsob výuky a výchovy se nám osvědčuje, je to především otázka dostatku financí na podpůrná opatření a pak také přístupu učitelů a rodičů," doplnil. Předpokládá, že ministryně Valachová bude dále pokračovat v poctivé práci a plnění slibů o zlepšování školství.

„Věřím, že se bude situace ve veřejném vzdělávání jen zlepšovat," uzavřel.

Všeobecně si ředitelé škol stěžují na zbytečnou míru byrokracie. Doufají však, že vynaložené prostředky a úsilí se vrátí v osobnosti dítěte.

„Jsou učitelé, kteří dokáží skutečné zázraky, třeba pro nás udělala maximum učitelka Marie Křivánková na 16té ZŠ Zlín," pochválila Marta Pečeňová, jejíž syn trpí Aspergerovým syndromem, což je jedna z poruch autistického spektra.

„Stále jsem tenkrát musela řešit, co se synem bude, kde bude studovat, jak jej dopravit, jak zajistit odbornou pomoc, jak mu máme pomoci, a to samé řešily i další maminky nestandardních dětí," zavzpomínala zakladatelka společnosti Za sklem a iniciátorka „vytvoření pracovní pozice asistenta pro postižené školáky".

Nyní je i díky jejímu přičinění možné najít pomoc nejen ve školách, ale také u různých organizací, které se specializují na lepší začlenění postižených dětí do společnosti.

MARCELA KANIOVÁ

Inkluze moc nefunguje, soudí na Kroměřížsku i mnohé osobnosti z oboru

Kroměřížsko – Handicapované děti ve třídách společně s těmi ostatními? Názory respektovaných osobností z Kroměřížska oslovených Deníkem se různí. A to i přesto, nebo možná právě proto, že mnozí z nich jsou profesí právě učitelé, nebo alespoň s dětmi pracují.

Například dlouholetá ředitelka holešovského Centra volného času TyMy Jarmila Vaclachová sice zdůrazňuje, že v jejich zařízení se v rámci volného času děti prolínají zcela přirozeně, v případě vzdělávání si ale užitečností inkluze jistá není. „U nás v našem zařízení je to běžné a nemáme s tím problém, v hlavním vzdělávacím proudu to ale šikovnější děti brzdí a je to příliš náročné pro učitele. Handicapované děti pak často nezažijí žádný úspěch," upozorňuje.
Podobně to vidí také bývalá kroměřížská starostka Daniela Hebnarová, která je aktuálně ředitelkou tamního Domu kultury.

„Stále si myslím, že děti, které vyžadují speciální péči, by měly takovou odpovídající péči dostat. A to i s ohledem na rozvoj jich samotných. Žáci se závažnějšími typy hendikepů si pro svůj rozvoj zaslouží vzdělávaní, které po stránce vybavení i odbornosti standardní škola nyní nabídnout nemůže," vyjádřila se pro Deník.

Středoškolská učitelka Svatava Ságnerová z Holešova sice připouští, že zatím nemá přímou pedagogickou zkušenost s tímto typem vzdělávání, přesto inluzi fandí. "Míra podpory učitelů a škol včetně připravenosti celé inkluze by ale měla být výraznější," říká.

A z osobností kroměřížského regionu s ní v průzkumu Deníku souhlasil například ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Jan Košárek. „Rozhodující je však spolupráce rodiny a školy. Musí být na obou stranách," míní ředitel kroměřížské církevní školy.

Inkluze ano, ale nerušit speciální a praktické školy

Uherské Hradiště - Jarošov – Několikaletou zkušenost s inkluzí mají na Základní škole v Jarošově. I když tomu tehdy tak neříkali, začali před šesti lety integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Je to vždy o domluvě s rodiči. Jsme menší škola, třídy nemají tolik dětí, i proto je to možná u nás jednodušší," uvedl ředitel Základní školy Jarošov Pavel Jančář. Dodal, že ale chápe, že pro instituce s vyšším počtem žáků ve třídách to může být problém. Podle jeho slov není inkluze nic, co by tu nebylo už před ministryní školství Kateřinou Valachovou.

Dříve ale více záleželo na vůli jednotlivých ředitelů. Inkluze pro školu, kterou vede, sice nepřestavuje problém, zároveň ale dodává, že by bylo velkou chybou rušit praktické a speciální školy. V těch totiž i méně zdatní nebo jakkoliv omezení studenti mohou zažít pocit úspěchu.

Za posledních šest let vystudovalo v Jarošově několik dětí se smyslovým postižením a také s lehčí formou autismu.

„Integrovat děti s těžší formou autismu nebo lehkou mentální poruchou je už samozřejmě složitější," uvedl Pavel Jančář.

V Jarošově funguje dokonce i třída v mateřské škole pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně se jedná o logopedickou třídu.
Pro tuto školu je inkluze do jisté míry plusem, konečně totiž mají na platy asistentů a nemusí je dotovat z peněz ostatních učitelů. (bm)

Základní a mateřská škola Jarošov.

Základní a mateřská škola v Uherském Hradišti-Jarošově

Handicapovaní + zdraví? Valašsko váhá

Valašsko – Seriál Deníku pokračuje dalším ožehavým tématem – Inkluzí. Spojení dětí handicapovaných s dětmi zdravými či neobvykle nadanými do společných tříd, vyvolalo rozporuplné reakce.

Podle 40,9 % panelistů Deníku z celé ČR je inkluzivní vzdělávání správným krokem. O opaku je přesvědčeno 59,1 % dotázaných. Argumentují například tím, že společné vzdělávání brzdí děti zdravé, že není v silách učitele věnovat se stejnou měrou oběma skupinám.

Podle ředitelky Dětského domova a školy v Liptále Evy Žůrkové si společné vzdělávání již dříve našlo přirozenou a postupnou cestu tam, kde k tomu jsou podmínky. Tedy samotné možnosti handicapovaného dítěte, podmínky ve škole, erudovaní pedagogové a v neposlední řadě zájem a podpora rodičů.

„Plošné zavedení integrace, jen na základě rozhodnutí štrasburského soudu, což se však oficiálně popírá, není v nejlepším zájmu všech dětí," poznamenala ředitelka.

Bohaté zkušenosti s inkluzí mají ve vsetínské Základní škole Integra.

„My v tomto systému jedeme už pětadvacet let. Jen jsme tomu vždycky říkali integrace a teď je to inkluze," řekl učitel Josef Kovařík.

Vysvětlil, že když se začalo mluvit o inkluzi, nemuseli v systému výuky nic zásadního měnit, jen pokračují dál. Pedagogický sbor považuje integraci za důležitou. Ve výuce používají různé prostředky. „Jeden z nejdůležitějších je práce asistenta pedagoga," uvedl Kovařík.

V této pozici pracuje na Základní škole Integra Radka Zeťáková. Důležitost začleňování například dětí hůře naučitelných mezi kolektiv vyzdvihuje.

„Vidím, že má práce asistentky má velký smysl. Mám na starosti holčičku v první třídě. Trpí autismem.

Začala spolupracovat a musím říct, že od začátku školního roku se hodně zlepšila. Dokonce bych řekla, že v některých věcech je lepší než ostatní," zhodnotila Zeťáková.

Vysvětlila, že kromě autismu se hodně setkává s dětmi trpícími poruchami pozornosti. „Rozvrh výuky se přizpůsobí těm pomalejším a podle něho se učí ostatní děti. Že mají mezi sebou někoho, komu díky nemoci jde učení hůře, ostatní ani nevnímají. Chovají se naprosto přirozeně," řekla Radka Zeťáková.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Osvědčilo se podle vás společné vzdělání dětí zdravých a handicapovaných?

INDEX Zlínského kraje52%

Bořek Žižlavský, 54 let, publicista a fotograf
ANO i NE. V případech dětí s menším postižením ano. V ostatních případech spíše ne. Pořád zkoušíme něco nového a osvědčené zavrhujeme.

Zuzana Hoffmannová, 39 let, ředitelka Diakonie ČCE – střediska CESTA UH
ANO i NE. Je příliš brzo toto hodnotit, to ukáže čas a výstupy. Jedná se samozřejmě o žádoucí vývoj, k němuž je třeba však přistupovat citlivě.

Ivo Frolec, 55 let, ředitel Slováckého muzea Uherské Hradiště a místostarosta UH
ANO i NE. Určitě jde o moderní přístup ve výuce, který umožňuje společné vzdělávání dětí s různými specifickými potřebami. Není však vhodný pro všechny děti a vyžaduje speciální zajištění škol.

Pavel Chabičovský, 37 let, OSVČ - dětský bavič a moderátor, pořadatel kulturních akcí, majitel společnosti zastupující známé umělce a umělecké soubory
ANO i NE. Integrace handicapovaných je pro všechny užitečná, ale nedostatek financí=nedostatek kvalifikovaných odborníků=trápení všech. Nechápu však nynější stav, kdy například školy pro zrakově postižené stát likviduje směrováním sem dětí s vadami evidentně snižujícími úroveň vzdělání..

Radovan Jančář, 49 let, ředitel Knihovny BBB Uh. Hradiště
Od prvopočátku jsem byl odpůrcem společného vzdělávání.

Jiří Jilík, 72 let, důchodce
NEVÍM.

Antonín Mach, 48 let, ředitel Klubu kultury v Uherském Hradišti
NE.

Libor Plšek, 41 let, hudebník
NE.Dle mě je tohle naprostý nesmysl a to můžu potvrdit i z praxe,protože manželka je učitelka. Vlastně přemýšlím, koho tohle napadlo a jaké měl logické vysvětlení?!

Jan Vorba, 36 let, ředitel základní školy
ANO I NE. Záleží na postižení dítěte, konkrétních podmínkách a hlavně také na spolupráci rodičů se školou. Legislativa je věc jedna a realizace v praxi věc druhá.

Michal Zetel, 36 let, ředitel Slováckého divadla Uherské Hradiště
ANO i NE. Ano v tom, že se o tématu vedla veřejná diskuse. Ne v případech, kdy je pro habdicapované inkluze spíše zátěží než přínosem.

SEZNAM VŠECH osobností ze Zlínského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

Osvědčilo se podle vás společné vzdělání dětí zdravých a handicapovaných?

88%
NE
12%
ANO

Hlasovalo: 99

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slovácký krúžek Háječek za podpory obce uspořádal ve Lhotě pětadvacáté Hody s právem. V průvodu šlo 23 krojovaných párů.
36

Čí sú hody? Naše. Čí sú dluhy? Starostovy. Znělo o víkendu v Ostrožské Lhotě

Ilustrační foto

Za ovce roztrhané vlkem dostala majitelka odškodné

Opravy – kdy je hradí nájemce a kdy pronajímatel?

Nájmy bytů jsou poměrně obvyklé, méně častý byl donedávna pronájem domů, nicméně to se mění. S ohledem na vysoké ceny pozemků dává řada lidí přednost právě pronájmu. Přesto i na první pohled jednouchý pronájem s sebou nese řadu právních aspektů, na které je třeba dávat pozor. Jedním z nich jsou nepochybně opravy pronajímané nemovitosti.

Požár stohu slámy v Huštěnovicích zaměstnal šest jednotek hasičů

Stoh slámy hořel v neděli dopoledne u Huštěnovic. Na místě zasahovalo šest jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů.

Na Velkém Lopeníku se setkali Češi a Slováci

Popětatřicáté vystoupal v sobotu na Velký Lopeník Jaroslav Struhár z místní části Nové Bošáce Zabudišová.

Hodové zpívání ve vlčnovských búdách přerušila přeháňka

I s osvěžením to měli v sobotu v podvečer návštěvníci hodového zpívání ve vlčnovských búdách. Program jim totiž přerušila dešťová přeháňka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení