František Mikel: Škoda z povodní byla skoro tři miliony

Před pár dny se opět vrátil k fotoalbům zachycujícím zachycují vodní zkázu, která je postihla před patnácti lety.

„Tato místa byla v Hradišti nejpostiženější, jsou nejníže položená. V ten pátek, kdy voda přišla do města, jsem ještě nevěřil, že to bude tak špatné. Viděl jsem vodu v průchodu u Malé scény Slováckého divadla, ale říkal jsem si, že to poberou kanály. Jenomže to byla voda, která se právě z kanálů valila," popisuje chvíle, kdy si uvědomil, že je zle. „Začali jsme tedy zboží překládat do vyšších polic, mysleli jsme, že to bude stačit. Ani jsem se neotočil a najednou jsme měli vodu tady, tady, tady," ukazuje na kotníky, kolena, pas. „Člověk nevěděl, jestli ho nezabije elektrický proud, ve vodě plavaly výkaly, mrtvé ryby. Lidi přišli do práce, ptali se, co mají dělat, ale v tu chvíli člověk neví. Přišli jsme o zboží, chladicí zařízení, nemluvím o škodách na domě, který je památkově chráněný. Škoda se vyšplhala skoro ke třem milionům," povzdechne si.

Další peripetie pak přišly s pojišťovnou. „I když nám tehdy hned první den zkázy zástupce pojišťovny tvrdil, že naše pojistka je dobrá a v pořádku, později se ukázalo, že nám nic nechtěli zaplatit. Prý je rozdíl mezi povodní a záplavou. Platili jsme na pojistném sto osmdesát tisíc ročně, a teď toto," zlobí se ještě dnes. Nakonec se dočkal třiceti procentního odškodnění, s pojišťovnou ale situaci řeší dodnes, už celých patnáct let. „Jejich nejvyšší šéf si nedávno koupil nový tryskáč. Několikrát jsem psal i přímo jemu, naposledy teď, při patnáctém výročí povodní, ale nedostal jsem ani řádku odpovědi. Cizího pro sebe nechci ani pětník, ale člověk se snaží být poctivý, a takto dopadne. Vzdát to ale nechci," uzavírá podnikatel, pro kterého je tak záležitost povodní stále živá. Výstavku fotografií ze zaplavené prodejny právě v těchto dnech instaluje do vitríny u vchodu. (petk)