„Topení tuhými palivy, především hnědým uhlím, způsobovalo v neprovětrané horské kotlině rapidní zhoršení ovzduší. V rámci příhraniční spolupráce jsme tedy jednali se slovenskou obcí Horná Mariková o společném projektu na využití topení ekologicky čistou biomasou, dřevem, spolu s využitím solárních kolektorů pro ohřev teplé užitkové vody,“ vysvětluje starosta Salaše Zdeněk Píštěk. Slovenská strana ale ve výběrovém řízení neuspěla, takže salašský projekt byl překvalifikován na samostatný.

Před přípravou projektu proběhla v Salaši dotazníková akce, která měla dát odpověď na to, zda si občané přejí změnu vytápění svých domovů při možnosti, že jim u Lesů České republiky zajistí radnice k vytápění palivové dříví.

„Podmínkou k získání nového kotle, který bude pět let majetkem obce, bylo, aby domácnost zrušila dosavadní kotel na neekologická paliva. Na základě získaných údajů jsme v rámci programu Interreg IIIA zpracovali projekt, který milionem a půl podpořila dotace z Evropské unie, sto tisíci korunami stát a 400 tisíc jsme zafinancovali z obecní pokladny,“ upřesnil místostarosta Salaše Jiří Janováč.

Ve dvaatřiceti salašských domech mají už dvouleté zkušenosti s ekologickými kotli a ve čtyřech dalších domácnostech využívají k topení a ohřevu vody sluneční kolektory. „Instalace solárních systémů proběhla bez větších problémů, zatímco při umisťování kotlů jich bylo více. Někteří lidé si museli nechat postavit nové komíny, jiní je alespoň vyvložkovat,“ zmínil Janováč.

„Úprava kouřovodu vyvložkováním nás stála 34 tisíc korun, dalších sedm tisíc jsme dali za instalaci kotle, ale jsme s ním spokojeni,“ poznamenali manželé Marie a Stanislav Daňkovi.

Zajímavým rysem projektu je, že v obci nebyla vytvořena žádná centrální výtopna, přednost nedostaly ani obecní či veřejné budovy. Ty přijdou podle slov starosty na řadu později.

„Letos Salašanům nabídneme na lesních skládkách surové kmeny, které si ale musí vlastními prostředky odvézt,“ naznačil vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák.