Ani na Slovácku tomu letos není jinak. Navíc zájem ukazuje, že tato tradice žije a pouze nepřežívá.

Hlavní obřadní význam májového stromu lze vnímat jako symbol života, daru síly a plodnosti v novém čase. Lidé si květen bez májek nedovedli představit.
„Dětem stavěli malé májky rodiče v zahrádkách, stavěly se také poctivým dívkám před dům nebo na komín jako výraz lásky. I jednotlivé čtvrti obce nebo spolky mívaly svou vlastní. Dodnes se na mnoha místech stavějí ještě tradičními postupy za účasti mužské populace celé obce,“ vysvětlila vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti Romana Habartová.

Přípravy před vztyčením májek jsou i v současnosti stále v hlavní režii ročníku takzvaných odvedenců, tedy osmnáctiletých. Ten v tomto roce reprezentuje mládež narozená v roce 1991. „Organizace je jen na aktuálním ročníku. Obec poskytne prostor a strom,“ poznamenal starosta Šumic Josef Bartoš.

Ani v jiných místech regionu se situace výrazně neliší. „Letošní ročník je velmi aktivní. Dojednávání organizačních podrobností na obecním úřadě se účastnila i děvčata,“ prozradil místostarosta Dolního Němčí Miroslav Kadlček. Dodal, že kromě jedné hlavní májky z třicet metrů dlouhého smrku je připravených dalších patnáct menších. „Vše by mělo být bezpečné. Jeřáb uloží kmen do tři a půl metru hlubokých základů z betonových skruží,“ dodal Kadlček.

Rozdělení rolí kolem májek je jasné. Zatímco kluci mají na starosti přípravu stromu jako takového, hlavním úkolem holek je májku odpovídajícím způsobem vyzdobit. Zajímavý poměr sil nastal letos v Nivnici. „Na přípravě se v tomto roce podílí celkem osmačtyřicet lidí. Z toho je jen deset kluků,“ podotkla s úsměvem jedna z organizátorek stavění májky Nikola Soukeníková z Nivnice. Dodala, že ta jejich bude smrková a vysoká přibližně pětadvacet metrů. Na Rajčovně ji pomůže postavit jeřáb.