VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brod: Spory o skládku nemají konce

Uherský Brod - Značně napjatá situace panuje v těchto dnech na radnici v Uherském Brodě. Za tímto stavem stojí dlouhodobý spor o řešení situace kolem skládky Prakšická. V pondělí se kvůli tomu dokonce mimořádně sešlo zastupitelstvo města, které svolala opoziční KDU-ČSL.

11.11.2009 4
SDÍLEJ:

Požár skládky komunálního odpadu u Uherského Brodu.Foto: HZS ZK

Skládku, jejíž historie sahá až do totalitní éry se město rozhodlo rekultivovat, řešení ale brání vleklý spor o pozemky, na nichž skládka leží.

„V roce 2002 členové městské rady a zastupitelstva schválili vypořádání s majiteli pozemků, ať už to byla finanční náhrada nebo výměna pozemků. Na základě tohoto rozhodnutí majitelé podepsali, že souhlasí se sanací a rekultivací skládky, město stavbu zkolaudovalo a byla vyúčtována dotace,“ tvrdí člen zastupitelstva Patrik Kunčar z opoziční KDU-ČSL.

„Hned na dalším zasedání zastupitelstvo revokovalo své předchozí usnesení díky němuž majitelé od města neměli dostat nikdy nic. Město je takto vlastně jistým způsobem podvedlo, aby získalo jejich souhlas,“ myslí si Kunčar.

Podle starosty Uherského Brodu Ladislava Kryštofa (ČSSD) se ale město s majiteli pozemků pokoušelo domluvit výměnu, na kterou tehdy jeden z jejich vlastníků Petr Janíček odmítl přistoupit.

„Pan Janíček tehdy tu smlouvu o výměně nepodepsal, přitom jsme mu nenabízeli málo lukrativní pozemek, naopak jeho cena se pohybovala kolem tři čtvrtě milionu korun,“ uvedl Kryštof. Janíček potom napadl rozhodnutí o kolaudaci, které bylo následně zrušeno.

Janíček přitom trvá na tom, že se na něm město dopustilo podvodu. Soudit s ním se ale nechce, přesto za právní pomoc spojenou se žalobami města na něj už prý podle vlastních slov zaplatil statisíce.

„Já jsem původně nabízel směnu metr za metr, nechtěl jsem žádné peníze, dokonce s tím, že případný přebytek doplatím. Před posledním soudem jsem žádal o mimosoudní vyrovnání, chtěl jsem 4 hektary zcela nezajímavých pozemků s tím, že celou kauzu smažeme, pan starosta ale tuto nabídku odmítl jako nevýhodnou,“ poznamenal zemědělec Janíček.

Neshoda na lukrativnosti pozemků je tak jedním z ohnisek sporu mezi současnými představiteli Uherského Brodu a poškozeným zemědělcem.

Kryštof tvrdí, že by město bylo ochotno platit Janíčkovi nájem, podle jeho názoru by se na základě znaleckých posudků jednalo zhruba o pět až šest tisíc ročně. Navíc mu prý v minulosti pozemky výměnou už nabízelo.

„On ale pozemky nechce, naopak má zájem o to, abychom mu my za úhradu dlužného nájmu za posledních jedenáct let dali přes deset hektarů pozemků, přičemž my bychom ani nebyli majiteli toho jeho čtvrt hektaru. Pan Janíček své nároky stupňuje, před rokem chtěl 4 hektary, potom 9 a teď chce 14 hektarů. Ovšem ne na výměnu, jenom jako náhradu ušlého nájmu. Kdyby šlo pouze o směnu, tak by to pro nás bylo reálné, on si ale chce ty pozemky ponechat. Navíc my jsme ze zákona povinni uhradit mu jenom dva roky, ne nájem za jedenáct let, protože těch devět let už je promlčeno,“ ohradil se Kryštof.

Město navíc stojí před další patovou situací – pokud stavbu rekultivace nezbourá, poruší tím nařízení stavebního úřadu vázaného výrokem soudu, naopak pokud stavbu zbourá, poruší zákon o odpadech.

„Na základě rozsudku krajského soudu nás stavební úřad vyzval, abychom doložili technologii případného odstranění té rekultivace, máme na to tři měsíce. Stavební úřad, který je vázaný názorem soudu, totiž bez souhlasu vlastníka pozemku pod stavbou skládky nemůže povolit dodatečné užívání stavby rekultivace skládky, takže správně by měl nařídit odstranění této stavby. Samozřejmě ale s odstraněním stavby rekultivace nebudou souhlasit dotčené orgány státní správy, protože je to v rozporu s jednotlivými zákony, takže dochází k patové situaci. Je navíc otázka, jestli je vůbec technicky možné odstranit rekultivaci, protože na to naléhá stavba soukromé firmy a ta se může také odvolat, případně to dát k soudu,“ vysvětlil právně komplikovaný propletenec vedoucí brodského odboru životního prostředí Petr Vozár.

Odstranění rekultivační vrstvy navíc podle něj přímo porušuje zákon o odpadech, který nařizuje rekultivovat skládku.

„Hrozí tak znečištění podzemních a povrchových vod, únik metanu, navíc by se daly čekat i sesuvy půdy, což by byla totální havárie, protože by ujela i stávající skládka Prakšice II společnosti Rumpold,“ doložil Vozár patovost současné situace a případné příčiny nesnadného rozhodování všech zainteresovaných stran.

Autor: Michal Sladký

11.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
40

Vychutnejte si léto s Deníkem a hlasujte o váš nejoblíbenější podnik

Barum Czech Rally Zlín. Ilustrační foto

Startovní listina Barum Rally zdarma ve čtvrtečním Deníku

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. 

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Archeoskanzen na Modré se proměnil v židovskou vesnici

Baladický příběh Pláč svatého Šebestiána, který se odehrává na pozadí velké morové epidemie na území Svaté říše římské, jež postihla Evropu ve 14. století, natáčeli v Archeoskanzenu Modrá a v polích za tamní Živou vodou scénáristé a režiséři Milan Cyroň a Tomáš Uher.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení