Jeho poselství nyní pořádně zamotalo hlavu představitelům obce i historikům. „V současné době provádíme opravu fasády školy. Věděli jsme, že pod pamětní deskou umístěnou na zdi, připomínající vznik budovy, se nachází schránka, ve které jsou nějaké písemnosti. Kvůli rekonstrukci fasády jsme skříňku vyzvedli, abychom si po letech prohlédli její obsah,“ vysvětlil starosta Břestku Jindřich Krušina. Zapečetěnou skříňku přenesli představitelé Břestku na obecní úřad, kde ji otevřeli za účasti bývalého kronikáře a novinářů. Kromě novin z roku 1935 obsahovala schránka i archiválie a plány související s výstavbou školy a seznamy lidí, kteří se na stavbě podíleli. K překvapení starosty Krušiny i břesteckého historika a bývalého kronikáře Františka Malíka je však obsah skříňky jiný, než uvádí zápisy Kuřete. „Plány na podobu školy jsou odlišné než její skutečná podoba. Jediným vysvětlením je, že na poslední chvíli došlo k rekonstrukčním změnám, anebo do skříňky uložili plány, ze kterých před stavbou sešlo,“ kroutil nechápavě hlavou nad obsahem schránky Malík. Další překvapení čekalo na starostu Krušinu po důkladném prohledání krabice.

„Nejsou tady ani mince, které tam, podle zápisků Kuřete měly být. Jedinou důkladnější opravou v historii školy byla výměna elektriky v sedmdesátých letech. Jedině tehdy snad mohli řemeslnící drobné mince ze schránky vzít. K čemu by jim ale bezcenné peníze byly, nechápu,“ uvažoval nahlas nad záhadou Krušina. Kovová skříňka měla zvláštní historii už od samého počátku. Do roku 1935 totiž obci sloužila jako příruční pokladna. Pak ji někdo z úřadu odcizil. Po několika měsících ji lidé našli pohozenou u Velehradu. Peníze z ní zmizely. V tomto případě se tak historie tajemné schránky znovu zopakovala. Kdo ji mohl opět vykrást a proč obsahuje jiné projektové plány, nikdo netuší. „Vyndat ji z prostoru za pamětní deskou v minulosti nikdo nemohl. Byla zabudovaná a obalená asfaltovým pláštěm tak dokonale, že jsme ji ze zdi páčili asi jednu hodinu,“ krčí nad podobnými okolnostmi kolem schránky starosta Krušina.

Odborníci tvrdí, že víc než hmotnou cenu podobných nálezů převyšuje jejich historická hodnota. „Takové objevy jsou mimořádně zajímavé. Pomáhají doplnit naše znalosti o určité stavbě anebo o době, ze které pochází. Často obsahují i cenové relace typické pro svou dobu. Podobné schránky většinou obsahují i dobové platidla. Pokud jejich vložení nějaký dokument dokládá, netuším, proč ve schránce nalezené v Břestku nebyly. To rozhodně nebývá běžné,“ podotkla historička hradišťského Slováckého muzea Blanka Rašticová.