Mezi turisty nebudou chybět ani dva zakladatelé dnes už tradičního a hojně navštěvovaného pochodu, břestečtí rodáci, František Patyla a Ludmila Višňovská, kteří Slováckému deníku odpověděli na několik otázek.

Kdo přišel s myšlenkou, založit turisticko-sportovní akci s názvem Putování okolím Břestecké skály?

Višňovská: Ve Břestku byl v sedmdesátých letech minulého století aktivní oddíl kopané TJ Sokol, jehož členem byl mimo jiné František Patyla mladší, který byl v roce 1978 pověřen založením odboru turistiky. Protože dovedl kolem sebe soustředit další aktivní spolupracovníky, byl postaven i do čela odboru turistiky při zdejší tělovýchovné jednotě.

Patyla: Zvlášť velký vklad turistické činnosti v naší obci přinesl František Mikula, zástupce ředitele Základní školy v Tupesích. Byl a dodnes je velkým turistickým nadšencem. Krátkodobé cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek organizoval nejen v tupeské škole, ve své obci, ale také jako tehdejší člen výboru svazu turistiky při okresním výboru ČSTV.

Listy pečlivě vedené kroniky břesteckého turistického oddílu vyprávějí o tom, že putování okolím Břestecké skály předcházela jakási Stezka zdraví. Kudy vedla a jak byla dlouhá?

Patyla: Abychom přitáhli děti a dospělé z naší obce, ale i z okolních vesnic k pohybu v přírodě, vybudovali jsme ve spolupráci s Klubem českých turistů Tupesy a tamní základní školou Stezku zdraví, která byla slavnostně otevřena 3. listopadu 1979. Start a cíl jedenáctisetmetrové trasy, na níž byly v kopcovitém terénu nejrůznější přírodní překážky, byl u břestecké sportovní haly. Děti i dospělí si na ní mohli ověřit svoji fyzickou zdatnost. Proběhnout ji a překonat všechny její překážky bylo dost náročné.

Višňovská: Břestecká Stezka zdraví, jejíž duchovním otcem byl František Patyla, byla první vlaštovkou v okrese. Byla otevřena všem, kdo si chtěli vyrazit do přírody a trochu sportem potrápit své tělo.

Kdy vznikla myšlenka uspořádat první ročník Putování okolím břestecké skály?

Višňovská: Zimní turistické putování okolím Břestecké skály vzniklo z popudu dnes už devětapadesáti­letého Františka Patyly, který rád chodil přírodou a lesy v Chřibech..

Patyla: U pomyslné kolébky prvního ročníku putování kolem Břestecké skály stáli Josef Dohnal, Zdeňka Tománková, Ludmila a Dionýz Višňovští, Miloš Juřík, František Marek, Josef Šojdr a další. O odbornou pomoc jsme se obrátili na oddíl turistiky v Tupesích a spolu s jeho členy jsme vytipovali čtyři trasy o délce od čtyř do 15 kilometrů.

První ročník se uskutečnil o druhé lednové sobotě v roce 1982.

Višňovská: František Patyla tenkrát usiloval o to, aby jedna trasa vedla dokonce přes Salaš, což by bylo přes 20 km. V tehdejších zimních podmínkách, kdy bývalo hodně sněhu, který jsme museli na trasách předem prošlapat a ještě je fáborky vyznačit, protože nevedly po vyznačených turistických cestách, by to bylo hodně náročné. Takže nejdelší tratí dodnes zůstala patnáctka.

Patyla: Prvního ročníku se zúčastnilo 121 dálkoplazů z jedenácti obcí okresu. Druhý ročník absolvovalo 142 příznivců turistiky, z nichž nejmladší byl tříletý a nejstarší dvaaosmdesátiletý. Počet účastníků se rok od roku zvyšoval.Lidé si přišli vyrazit do zimní přírody, aby udělali něco pro své zdraví, nikoliv za zabijačkou, jak to někteří dělají dnes.Účastníci putování dostali tenkrát od nás v cíli zdarma teplý čaj a pamětní list.

Višňovská: Turisté si tenkrát mohli v místě cíle koupit klobásky, tlačenku nebo ryby. Škoda jen, že břestecký turistický oddíl v roce 1989 zanikl. V pořádání výšlapů okolím Břestecké skály pokračuje od té doby sportovní fotbalový klub Target. Účastníci pochodu si už několik let v cíli pochutnávají na zabijačkových dobrotách, které si ale musí zaplatit. Na voňavé pochoutky z loňských osmi pašíků stála v břestecké sportovní hale dlouhá fronta. Z vepřových dobrot nezůstala ani ovarová polévka. Našli se i takoví rádoby turisté, kteří ani tu kratší trasu neabsolvovali a někde v ústraní lesa počkali, až se začne prodávat zabijačka. Nás břestecké mrzí to, že někteří přespolní nazývají tradiční břesteckou turistickou akci ,zabijačkový pochod´.