Výzva čtenářům: Přijďte v sobotu 2. června na 2. Slováckou benefici věnovanou Karlu Rachůnkovi

Boží milosti a koblihy provoněly muzeum

Ve Slováckém muzeu se smažili koblihy a boží milosti Autor: DENÍK/Petra Kučerová

5.2.2012 10:16

Uherské Hradiště /FOTOGALERIE, RECEPTY, AKTUALIZOVÁNO/ – Venku mrzlo až praštělo, ale z hlavní budovy Slováckého muzea se linula charakteristická vůně rozpáleného oleje, na kterém se smaží sladké pečivo. Sobotní tvoření v muzeu mělo název Koblihy a boží milosti vás o masopustu uhostí.

FOTOGALERIE

„Přišla jsem zavzpomíat, jak koblihy pekla kdysi moje babička, dneska už to málokdo umí. Já sama nepeču, ale třeba to po dnešku zkusím, možná už o letošním masopustu,“ svěřila se Anežka Krajzová z Uherského Hradiště.

Okolo kunovských tetiček Boženy Staškové a Zdeny Schneiderové se tlačil hrozen zvědavců, kteří jim naukovali pod ruce připravující těsto. „Ale nečekala jsem, že tu bude i tolik chlapů,“ podivovala se s úsměvem Zdena Schneiderová. Návštěva na dalším pokračování akce Tvoříme v muzeu byla ale opravdu velká. „Odhaduji, že do půl jedenácté už se tu mohlo vystřídat tak sto padesát lidí. První várka božích milostí zmizela okamžitě,“ uvedla s úsměvem jedna ze zaměstnankyň muzea.

Už před několika týdny vyzvalo muzeum hospodyňky, aby jim posílaly své osvědčené recepty. Vznikl z nich malý sborníček, který si z tvoření každý odnesl domů. Čilá výměna předpisů ale probíhala i na místě. „Tady jsem si opsala jeden recept na škvarkové pečivo, které se ulamuje a jí třeba ke kelu. Moje maminka dělala něco podobného na celý plech. Musím vyzkoušet, jestli je to ono,“ ukazovala hustě počmáraný papír Hradišťanka Marie Bartošová.
Jak vysvětlila etnografka Romana Habartová, boží milosti a koblihy patří k fašanku od nepaměti. „Svátek svatého Štěpána a fašank jsou dny, kdy si mohl každý dovolit víc, než v běžné dny. Skakúni a lidé ve fašankovém průvodu si pomalovávali obličej barvami, což značilo schování se před případnými hříchy. A boží milosti pak byly jakési odpustky,“ uvedla Habartová. Na koblížcích zase dávné hospodyně ukazovaly svou praktičnost. „Je to pečivo určené k rychlé spotřebě. Nikdy nebylo jasné, kolik lidí zavítá o fašanku na besedu. A tak měly ženy doma zadělané těsto a v případě potřeby rychle nasmažily čerstvé koblihy,“ dodala Romana Habartová.

Fašank neboli masopust

Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenním obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabíjaček a lidového veselí. Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi. Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval, v tomto období také častý, tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.

Recepty Boženy Staškové z Kunovic

Koblihy: 1 kg hladké mouky, 8 žloutků, 4 lžičky rumu, 10 dkg cukru krystal, 10 dkg tuku másla, ½ litru mléka, malá lžička soli, 2 kostky kvasnic
Vypracujeme hladké tužší těsto. Tvarujeme kulaté koblížky a pečeme na rozpáleném 100% tuku s olejem dozlatova.

Boží milosti: ½ kg hladké mouky, ½ kg polohrubé výběrové mouky, 6 žloutků, špetka soli, ¼ litru kysané smetany, 1 lžíce rumu.
Těsto zpracujeme a necháme asi půl hodiny odpočinout přikryté utěrkou. Poté těsto rozválíme asi na 2mm pláty a vykrajujeme obdélníčky a rozřežeme uprostřed rádýlkem. Smažíme na 100% rozpáleném tuku dozlatova.

Tvarohové šišky: 25 dkg tvarohu, 25 dkg polohrubé mouky, celé vejce, malá lžička sody, vanilkový cukr, 2 lžíce rumu, 2 lžíce mletého cukru.
Vše zpracujeme a necháme půl dne odpočinout v lednici. Poté rozválíme na půlcentimetrové pláty, rozkrájíme, vytvoříme malé šišky a na rozpáleném 100% tuku spolu s olejem smažíme dozlatova. Musí se jíst teplé, nejlépe ke kávě.

Božena Stašková: S pečením mi pomáhá vnouček

Několik osvědčených a léty prověřených receptů na sladké pečivo ochotně prozradila na sobotním pečením ve Slováckém muzeu jednasedmdesátiletá Božena Stašková z Kunovic. Jak sama říká, pečení pro ni není povinností, aby měla rodina co jíst, ale baví ji a těší.

Poprvé pekla už jako malá s maminkou, když se vdala a měla děti, pekařské umění se jí hodilo. „Moje dcera má šest dětí, a tak se u nás peče pořád. Oni to mají velice rádi a už mi s tím i pomáhají,“ svěřila se Božena Stašková.

Peče především sladké pečivo. „Dvanáct let jsem pracovala v pekárně a nejvíc mě těšilo, když se to podařilo i ve velkém. Vždycky jsem si říkala, že to je pro lidi a není to můj materiál, tak se musím snažit, abych nic nepokazila. A když chutná doma děckám, tak v tom se úplně vyžívám,“ říká zasloužilá babička s tím, že největší úspěch mají u vnuků trubičky a šátečky.

Do pekařského umění už zasvěcuje i další generaci. „Vnučky taky pečou. Ale představte si, že pětiletý vnuk, když jsem pekla vdolečky, za mnou přišel a říká, babi, s čím ti mám pomoct? Tak říkám, Petříčku, budeš dávat povidla. Dala jsem mu do pytlíku povidla, udělala dírečku, dvakrát třikrát jsem mu to ukázala. A on to hned měl, jako když ustřihne, všechno stejné, no nádhera. U nás se holt pečení neztratí,“ říká hrdě Božena Stašková.

Petra Kučerová