„Vadí nám, že je musíme objíždět a obsekávat. Hlavní problém ale vidím v jejich nesystematickém rozložení. Když nejsou biokoridory na vhodném místě, tak jsou zcela zbytečné," myslí si ředitel ZEAS Polešovice Roman Liška.

Aby biokoridory správně fungovaly, musí na sebe navazovat. Starosta se ale brání, že za jejich rozmístění obec nezodpovídá. „Návrh vytvořil projektant, který dané problematice rozumí," obhajuje se starosta Polešovic Michal Zapletal.

Biokoridory jsou svým způsobem posílení ekologické stability krajiny. „Tyto plochy poskytují úkryty i potravní nabídku pro faunu, v neposlední řadě mají i významný vliv na krajinný ráz. Dotváří krajinu, přispívají k její pestrosti a rozmanitosti. My o žádných stížnostech ze strany zemědělců nevíme," uvedl vedoucí uherskohradišťského odboru životního prostředí Květoslav Fryšták.

Polešovický biokoridor má sloužit i coby větrolam a protierozní prvek, který přepaží velké pole. „Pátý bude pravděpodobně poslední, který obec vysadí, do budoucna by z něj měl vzniknout remízek," vyjádřil se Michal Zapletal.

S tvorbou biokoridorů obec Polešovice začala v roce 2009. Před třemi lety tam vzniklo i velké biocentrum s jezírky za 4,3 milionu korun, poslední polešovický biokoridor bude stát 680 tisíc korun. Tyto částky zcela pokryla státní dotace.

Biokoridor je území, které na rozdíl od biocenter neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím z nich vytváří síť. Zdroj: www.ochranaprirody.cz

ADÉLA BURÁŇOVÁ