„Zájem o samotné biopotraviny je celkem velký, není však vždy úplně jednoduché je dostat k zákazníkovi. Já osobně zvládám pěstitelství i výrobu, ale již není čas to nosit někam na trh. Nepotřebuji podporu na výrobu, spíše by se měli podporovat distributoři,“ popsal nástrahy například Jiří Karger, který v Nětčicích na Kroměřížsku vede společnost Heliavita.

Ta se specializuje zejména na bioovoce. A úroda prý letos bude dobrá. „Vloni to byla katastrofa, ale tento rok to bude určitě lepší,“ doplnil Karger, který vidí dobře i budoucnost biopotravin. Jsou podle něj zásadní pro život v přírodě a nenarušují harmonii.

Jana Klimperová, která pracuje v rožnovské společnosti Mandragora, pociťuje problémy trochu jinde. „Dříve, než to někdo začal nazývat heslem BIO, to bylo jednodušší. Spousta lidí biovýrobky kupuje, ale ti ostatní jejich původu jakoby nevěří. Doufám, že se to vrátí do starých kolejí,“ svěřila se Klimperová, která se úspěch letošní úrody a prodeje zdráhala předpovídat.

Jablka, švestky či hrušky. To jsou zase nejčastější produkty z biofarmy Juré v Lužkovicích na Zlínsku. A budou zřejmě dobré. „Ty švestky se zatím nedají moc odhadnout, ale jablka s hruškami se povedou,“ přiblížila tamní pracovnice Lenka Vránová. Ta si také myslí, že se biozemědělství v Česku nevyplatí. „Když už má člověk farmu, tak úrodu zpracovává a prodává. Žádné obrovské zisky to však v žádném případě nejsou,“ povzdechla si Vránová.

S prodejem výrobků však podle ní problém nemají. „Vloni jsme prodali úplně všechno, co jsme vyprodukovali. Je to i díky farmářským trhům, ale bez těch bychom to také zvládli,“ dodala.

Zájem o bioovoce pociťují také v Kunovicích, kde provozuje ekofarmu Jan Ksiazkiewicz. Většinu svých výrobků sice prodávají a nabízí k dalšímu zpracování bez BIO certifikátu, se systémem však problém nemají. „Člověk to musí dělat hlavně s přesvědčením a vírou. Smysl to určitě má, jen je to zatím velmi neefektivní,“ svěřil se Ksiazkiewicz, který odhaduje svou letošní úrodu na lehce podprůměrnou.

Farmář: Prodej na tržnici je prvně o důvěře

Skromnost, neustále pozitivní myšlení a blahořečení všech okolo. Přesně takový je Lukovan Josef Košař, vítěz soutěže o nejlepšího ekologického zemědělce roku, kterého na zámku v Lednici vyhlásili zástupci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

„Opravdu musím poděkovat své rodině, která se o to ocenění zasloužila stejně jako já. Pomáhá mi má žena a stejně tak i odmala mé děti,“ popsal Košař, který se zemědělstvím živí již dvaadvacet let. Za tu dobu si podle svých slov vybudoval blízký vztah k mnoha zákazníkům zejména na zlínském tržišti.

„Tam směřuje devětadevadesát procent naší výroby. Jsem moc rád, že tam mohu prodávat, protože tak mám se zákazníky styk. Podařilo se mi docílit mého předsevzetí a pro mnohé z nich jsem osobní zelinář. Stejně jako oni vědí mnohé o mně, tak i já například vím, komu kde studuje dcera, koho trápí koleno a jak se kdo má. Prodej biopotravin na trhu je postavený na vzájemné důvěře,“ doplnil s úsměvem Košař.

Velkou zahradu, kterou nyní se svou rodinou obhospodařuje, plánuje přenechat synovi. „Moc mě zahřálo u srdce, když se rozhodl pokračovat v mojí práci. Já sám budu pracovat až do smrti, pomohu mu a pak je to na něm. I příbuzní několik generací před námi byli farmáři a tak to bude pokračovat,“ svěřil se.

Začátky pro něj byly podle jeho slov velmi těžké. Zvládl je však mimo jiné i díky pochopení na úřadech. „Kam jsem přišel, tam mi vyšli maximálně vstříc. Například bez pozemků, které jsem tenkrát díky shovívavosti úřadů získal, bych takhle nemohl fungovat,“ uzavřel opět pozitivně Košař.