VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Atmosféra v Uherském Hradišti připomínala apokalypsu

SERIÁL POVODNĚ 97´/ Ničivé povodně v červenci 1997 si vyžádaly 50 lidských životů, materiální škody přesáhly 60 miliard korun. Mezi nejvíce postiženými městy bylo Uherské Hradiště. Voda v okrese zničila 108 domů, dlouhodobě poškodila dalších 523 bytových jednotek a způsobila 71 sesuvů půdy. Přibližně 20 tisíc obyvatel přišlo alespoň dočasně o domov. Škody se vyšplhaly na 2,3 miliardy korun. Ničivou sílu vody připomíná nově vybudovaná pamětní deska v přístavišti.

12.7.2017
SDÍLEJ:

Symbol červencových povodní v roce 1997. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Uherské Hradiště v číslech- 108 domů zcela zničeno
- 523 bytových jednotek bylo dlouhodobě poškozeno
- 71 sesuvů půdy bylo registrováno
- 20 000 lidí muselo být evakuováno
- 2,3 miliardy korun činily škody

Povodně zkomplikovaly nejen všední životy lidí, ale i fungování veřejných institucí. Velké úsilí při záchraně sbírek vyvinuli pracovníci Slováckého muzea. V jeho čele stojí už od roku 1991 ředitel Ivo Frolec. „Povodně začínaly v Hradišti nenápadně. Počasí bylo krásné. Když začalo hrozit nebezpečí, vypravili jsme se s kolegy do Galerie Slováckého muzea. Všechny depozitáře jsme přestěhovali do prvního patra. Následné opevnění galerie pytli s pískem se ukázalo jako naivní, voda se dostala dovnitř kanály a poškodila budovu,“ vzpomíná ředitel muzea.

Podobný sled událostí se opakoval v hlavní budově muzea. Jeho pracovníkům se podařilo odnosit všechny sbírkové předměty, voda však poničila objekt. „Opravy statiky byly velmi nákladné a náročné. A třeba hlavní budova vysychala ještě dva až tři roky,“ prozrazuje Ivo Frolec. Svou úlohu jistě sehrál i fakt, že místem, kde se nachází hlavní budova města, dříve tekla řeka. „Celé Hradiště už se vody zbavilo, jen my jsme tady pořád měli jezero,“ zmiňuje ředitel.

K minimalizaci škod přispěla obětavá práce zaměstnanců muzea. „Vytvořila se silná parta. Asi tři dny jsme bez přestávky pracovali a přebývali v objektech muzea a díky tomu jsme nepřišli o žádné předměty. Od kolegů z jiných muzeí víme, že se jim třeba nepodařilo vše zachránit a pak měli s opravami velké problémy,“ prozrazuje Ivo Frolec.

I přes úspěch při záchraně předmětů ředitel hradišťského muzea cítí, že šlo udělat víc. „Nerad vzpomínám na krizový štáb, protože na organizace, jako jsme byli my, vůbec nemyslel. K dispozici jsme neměli ani hasičskou jednotku, hlavně jsme potřebovali čerpadlo, aby voda nestoupala,“ zklamaně komentuje ředitel.

Pak ale přece jenom přišla pomoc, z 35 kilometrů vzdálených Rudic dorazili místní dobrovolní hasiči. „Už si nepamatuji, jak se k nám dostali. V jejich čele stál tehdejší starosta obce Jiří Gavlas. Několik dní nám pomáhali. Zrodilo se přátelství, které trvá dodnes,“ zmiňuje Ivo Frolec. A právě hasiči byli hlavními hrdiny jednoho z úsměvných příběhů. „Postupně nám docházelo jídlo. A Jiří Gavlas slíbil, že se přebrodí zpátky do Rudic a doveze srnce. Mysleli jsme, že si dělá legraci, ale on se, po pás ve vodě, se svým doprovodem opravdu vrátil s várnicemi. Místo srnce sice dovezl guláš z divočáka, přesto na to vzpomínám dodnes,“ zmiňuje s úsměvem Ivo Frolec.

Jednou se ředitel vydal do ulic města. A na to, co prožil, nikdy nezapomene. „Atmosféra působila velmi apokalypticky. Byla tma, na ulici ani noha, šplouchala voda a sem tam se mihlo světýlko z dojíždějících bezpečnostních systémů,“ povídá o svých zkušenostech.

Podívejte se na snímky čtenářů Slováckého deníku z červencových povodní v roce 1997

Události ještě měly dohru. Když povodně skončily, přišla do muzea nečekaná návštěva. „Když začaly fungovat komunikace, dostala se k nám slečna z Národního muzea. Položila na stůl obálku s penězi a řekla, že to je příspěvek na obnovu. Byl to dojemný okamžik. Nešlo jen o peníze. Cítili jsme i vděčnost, že na nás někdo myslí,“ zakončuje povídání Ivo Frolec.

Opatření proti voděV reakci na záplavy z roku 1997 se v regionu vystavělo několik protipovodňových opatření. Za jedno z nejvýznamnějších a největších lze označit projekt Uherského Hradiště a Starého Města. V jeho rámci vznikla v úseku od čistírny odpadních vod Uherského Hradiště ke spodnímu okraji zástavby města na levém břehu a při spodním okraji zástavby Starého Města nad Salaškou na pravém břehu (lokalita Baraňák) 4,5 kilometru dlouhá ochranná hráz a na některých místech i zeď. Stavba dokončená v listopadu roku 2013 zvýšila původní břeh o třicet až šedesát centimetrů. (vt)

Autor: Marek Bartošík

Autor: Redakce

12.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Senior centrum v Uherském Hradišti převzalo v úterý 19. září nový automobil Dacia Dokker, který doplní její už tříčlenný vozový park.
5

Senior centrum získalo nový automobil

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Sportovní v Uherském Hradišti

Každý týden vám představíme čerstvé prvňáčky ze základních škol na Slovácku

Ve středu ve Slováckém deníku: prvňáčci ze ZŠ Sportovní Uherské Hradiště

Už ve středu pokračuje ojedinělý seriál Deníku, v němž se představí všechny děti, které letos nastoupily poprvé do školy. Prohlédněte si jejich rozzářené tváře plné očekávání nových vzrušujících zážitků. Ve středu 20. září pokračujeme fotkami usměvavých dětí ze ZŠ Sportovní Uherské Hradiště. Už ve středu ve Slováckém deníku.  

Čtyři ženy ze Slovácka získaly ocenění za sociální péči

Marie Dostálková se dostala k sociální práci přirozeně: její maminka narozená v roce 1920 docela běžně chodila po dědině a pomáhala jakékoliv sousedce, babičce a pak i jejím čtyřem dětem.

Páleničářská sezona letních kvasů vrcholí, zato slivovice bude málo

Slabší úroda trnek a durancií na řadě míst Uherskohradišťska kvůli jarním mrazíkům se projeví na nižším množství vypálené slivovice a kratší destilační sezoně tamních pálenic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení