VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeolog: Každý citlivý datační materiál nalezený během výzkumu je důležitý

Velehrad /ROZHOVOR/ - Před osmi lety se začalo s omlazovací kúrou baziliky  Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje ve Velehradě. O čtyři roky později se před vstupním průčelím do baziliky rozběhla první etapa obnovy jejího podzemí – lapidária, které je nedílnou součástí historického a uměleckého bohatství Velehradu.

6.8.2013 1
SDÍLEJ:

Zleva: Archeolog Zdeněk Schenk a archeolog Jan Mikulík.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

Od započetí masivního odkryvu zeminy od vnějšího zdiva lapidária a původních základů cisterciáckého kostela provádějí v areálu bývalého cisterciáckého kláštera přerovští archeologové Zdeněk Schenk a Jan Mikulík z obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc záchranný archeologický výzkum formou dohledu. Slováckému deníku poskytli exkluzivní rozhovor.

Byl někdy v historii centra Velehradu prováděn tak rozsáhlý archeologický výzkum?

Zdeněk Schenk: Na Velehradě provádíme výzkum od roku 2009, který se odvíjí od prováděných stavebních prací. V takovém rozsahu v rámci celého areálu nebyl archeologický výzkum dosud proveden. Protože se pohybujeme v prostoru národní kulturní památky, reagujeme na jakýkoliv zemní zásah, který tu byl proveden a snažíme se zdokumentovat veškeré archeologické situace, které jsou ohroženy stavební činností. Podařilo se nám odkrýt části středověké fortifikace. Jednak je to přibližně sto metrový úsek ohradní hradební zdi, která uzavírala klášter ze severu, pak hranolovou věž a potvrdit, že i kruhová věž ve východní části není zničena výstavbou kotelny Vincentina na počátku 50tých let 20. století. Obě tyto stavby jsou zářným příkladem fortifikační architektury poloviny 13. století v českých zemích.

Jan Mikulík: Nesmíme zapomenout na situaci, která byla odkryta při vstupu do lapidária, kde se celý prostor upravoval. Byl tam odkrytý původní výstup z konventu, z uzavřeného areálu východním směrem do venkovního prostoru, do zahrad k budově starého opatství, krytý kamenným koridorem. To byla ochrana před tím vnějším světem, vedoucím do starého opatství. Budeme-li mít štěstí, možná se nám při ověřovacích sondách, které provádíme, podaří najít návaznost od starého opatství k tomuto vstupu u lapidária, samotné středověké kvadratury. To byl také jeden ze stěžejních objevů.

V minulých dnech jste si ale odskočili provádět průzkum do místa po odstraněné lávce přes Salašku, na jejímž místě bude zhotoveno nové přemostění, které bude součástí budované přístupové komunikace a parkovacích státní k turistickým cílům v Domově pro osoby zdravotně postižené Velehrad-Kopretina.

Jan Mikulík: V rámci další investice, která spočívá ve vybudování nového mostu přes Salašku u vinného sklepu a navazujících úprav příjezdových komunikací v areálu Vincentina, byly jednou z etap zemní práce pro vybudování nového přemostění. V rámci archeologického výzkumu se nám podařilo odkrýt pod stávající ohradní zdí kamenné substrukce, které po začištění můžeme interpretovat jako základy původního mostu. Ten vedl přes Salašku k vinařským sklepům, jež byly vybudovány zhruba na přelomu 16. a 17. století. Z levobřežní strany Salašky je vidět nádherný opracovaný spodní pískovcový sokl záhlaví mostu. Šířka zdiva dosahuje místy až 140 cm. Masa zdiva je ze smíšeného kameno-cihelného materiálu.

Zdeněk Schenk: Z nejstaršího vojenského mapování z druhé poloviny 18. století je patrné, že most už tehdy existoval. Zbytky tohoto původního mostu se nám podařilo zachytit pouze na levém břehu Salašky. Původní základy mostu na protilehlé pravobřežní straně Salašky se nepodařilo zachytit, protože byly posunuty více pod cestu, ale to už je mimo zemní zásah stavby. Na této protilehlé straně se nám podařilo odkrýt základový výsek polygonálního tvaru, ale ten souvisí už se stavbou betonové lávky, vybudované v průběhu 20. století.

Jan Mikulík: Na nejstarším vyobrazení Hirschmenzlově z roku 1667 nebyl pozemek směrem od lávky na východ oplocen. Jakou podobu mělo přemostění v těchto místech se můžeme prozatím pouze domnívat. V cihelné barokní zdi je patrný druhotně zazděný pozdně románský článek. Zeď je vyobrazena na nejstarší vedutě z roku 1667. V terénním zářezu pod vinným sklepem, jsou pod asfaltovkou patrny vrstvy renesančního stáří. Jde o vyrovnávky a zvyšování břehů Salašky. Je tam také velké množství keramiky z 16. a 17. století.

V současné době provádíte zajišťovací sondy v původním místě někdejšího opatského domu, na nějž v roce 1906 narazil při hledání sv. Metoděje Jan Nevěřil. Prozraďte, co jste odkryli a na co jste narazili.

Zdeněk Schenk: Odkryli jsme polovinu severního půdorysu kaple, jež je v historických pramenech zmiňována k roku 1402. Ta byla přizděna k opatskému domu ze strany východní a odkryta už byla v roce 1906 při velkoplošném výzkumu Jana Nevěřila. Ten tehdy při výzkumu odkryl prakticky celý půdorys opatského domu. Nicméně je nutné podotknout, že jsou zde i intaktní (nedotčené) situace, které ani Nevěřil nezachytil svými sondami. V jedné ze zjišťovacích sond se nám podařilo odkrýt dva zděné pilíře při severozápadním nároží opatského domu. My máme jedinečnou možnost ten stav z roku 1906 ověřit alespoň dílčími sondami, které v rámci projektu spojeného s prezentací opatského domu stavba položila. Kaple byla opatřena několika opěráky, z nichž tři jsme odhalili. V jedné zmínce historických pramenů stojí, že velký dům opatův se v těchto místech nacházel a při něm byla kaple sv. Václava.

Jan Mikulík: Je možná dobré si uvědomit, že komplex starého opatství z poloviny 13. století musel být alespoň v jádru dokončen ke slavnostnímu vysvěcení baziliky v roce 1228. Jsou totiž záznamy, že se ho zúčastnil sám král Přemysl Otakar I. se svou manželkou Kunhutou, synem Přemyslem a suitou duchovních i světských špiček. To tedy znamená, že museli být někde ubytováni, protože nikde v okolí Velehradu žádné jiné nebylo. A k tomu sloužily právě objekty starého opatství. Jsou záznamy, že ani bazilika nebyla zcela dokončena. Jednalo se hlavně o presbytář, ale ani loď chrámu ještě nebyla dostavěna.My nyní provádíme výzkum v nejstarších objektech cisterciácké zástavby.

Zdeněk Schenk: Po dohodě s investorem stavby, s památkáři a archeology budou položeny další revizní sondy, kterými se pokusíme upřesnit tvar půdorysu objektu opatského domu známého z plánku Jana Nevěřila tak, aby stavba mohla relevantně vytyčit půdorys nejstaršího jádra opatského domu. Proto je nezbytné ověřit polohy zdí a zásadních bodů, jako jsou nároží opatského domu nebo kaple, která je tu nyní zčásti odkryta. Právě hradba a původní jádro opatského domu a kaple mají být v rámci projektu prezentovány. Tudíž sondy byly soustředěny přesně do těchto míst.
Jan Mikulík: Záměrem projektu je přiblížit návštěvníkovi co nejpravdivější obraz, jak toto místo ve středověku vypadalo, a to vyznačením základových linií na povrchu. Jak půdorys opatského domu včetně průběhu hradby vypadal v polovině 13. století. Při tomto novém vstupu z východní strany do velehradského areálu se návštěvníkovi naskytne nádherný pohled na opravenou východní část baziliky a hned ho bude u vstupu do areálu čekat překvapení.

Před velehradskou poutí byla svedena Mariánská poutní stezka a cyklostezka do zahrady bývalého kláštera a přivede pěší i cyklisty k východní části baziliky. S čím se těsně před ní mohou setkat?

Zdeněk Schenk: Je to zeď která byla součástí mohutné středověké fortifikace, tedy původní středověké hradby, která obepínala celý areál cisterciáckého kláštera na Velehradě. V nárožích bylo opevnění zpevněno věžemi. Na východní straně kruhového půdorysu, na severozápadní straně věž pravoúhlého půdorysu, který je patrný mezi dnešní farou a mateřskou školou. Devatenáctimetrový dosud stojící úsek hradby byl dlouhá léta ukryt v provozním objektu zahrady Vincentina a nikdo netušil, že se jedná o jeden z úseků hradební zdi. Ze severní strany je patrný originální líc hradby ze 13. století. V novověku byla její jižní strana odsekána a dozděna cihelnou plentou. Zeď je nyní široká 90 cm. Severně od baziliky je už prezentace severní linie hradby vybudována. Přibližuje návštěvníkovi, jak byl církevní areál oddělen od světského života. Hradba měla především obranou funkci pro klášter.

Jaké datační nálezy jsou pro vás důležité?

Zdeněk Schenk: Pro nás je důležitý každý citlivý datační materiál nalezený během výzkumu, ať se jedná o keramiku, zlomky kachlů, keramiky, ale přirozeně nám archeologům pokud najdeme mince, tak ty jsou nejlepším datačním vodítkem proto, abychom mohli tu danou odkrytou archeologickou situaci co možná nejlépe datovat. A tak právě v této ploše na Velehradě nejen v roce 2010, ale i při současném výzkumu v místě opatského domu se nám za pomoci využití detektorů kovů podařilo shromáždit soubor několika desítek mincí z období středověku a novověku. Nejnověji je to kupříkladu haléř Ladislava Jagelonského z roku 1480, několik stříbrných mincí z období ranného novověku, a to Maxmiliána II. Habsburského z roku 1566, Ferdinanda I. Habsburského z roku 1624. Za nejzajímavější můžeme považovat bohatý soubor drobných knižních kování, jenž jsou dokladem duchovní kultury. V jedné sondě základů opatského domu jsme našli kachli s nádhernou turnajovou scénou, kdy jede jezdec na koni, na druhé je sokolník s loveckou trubkou a dravcem na zápěstí.

Dá se dnes odhadnout, kdy s archeologickým výzkumem v centru poutního Velehradu, který by se měl do konce roku 2013 zaskvět v plné kráse, skončíte?

Záchranný archeologický výzkum budeme provádět do ukončení veškerých zemních prací, které by mohly bezprostředně ohrozit archeologické památky.

Autor: Zdeněk Skalička

6.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vedoucí fyzioterapeutka Kroměřížské nemocnice Pavla Zemanová

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Ulice U Pálenice v Kunovicích
5

Objíždění kolon v Kunovicích bude zase složitější

Podvodník vylákal z prodavačky devět tisíc korun

Na lep podvodníkovi skočila mladá žena pracující v prodejně koberců v Uherském Brodě. Přišla o devět tisíc korun.

Primář Bartoník: Neurologie je v současnost velmi dynamicky se rozvíjející obor

ON-LINE ROZHOVOR BYL UKONČEN / Primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jan Bartoník odpovídal na dotazy čtenářů Deníku

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Po neznámé ženě, která si na základě padělaných receptů vyzvedla léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrá v těchto dnech policie. První případ se stal 20. června v 16.30 hodin v lékárně v Komenského ulici.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení